Čeští architekti H–J: slovníkový přehled osobností a děl

Čeští Architekti Slovník H-J

Jak je slovník českých architektů členěn a co zahrnuje písmena H až J

Abecední slovník českých architektů řadí osobnosti podle příjmení. Úsek H–J spojuje tři sousední písmena, a vzniká tak přehled, který zahrnuje tvůrce od pozdního baroka a klasicismu přes novogotiku a secesi až po kubismus a funkcionalismus. Na jednom místě tak najdete architekta, který dokončoval tereziánský Pražský hrad, i stavitele, který v roce 1929 dovedl do konce katedrálu sv. Víta, a také představitele meziválečné avantgardy.

Článek vás provede vybranými jmény v chronologickém, nikoli přísně abecedním pořadí, aby bylo vidět, jak se styly střídaly. U každé osobnosti uvádíme křestní jméno a obor, protože některá příjmení patří více lidem. Typický příklad jsou dva Hofmanové: Josef a Vlastislav.

U některých osobností (Hlávka, Hofmanové, Hubáček, Janák, Jurkovič) zde zůstáváme u základní charakteristiky a nevypisujeme životopisná data ani výčet děl, která bychom nemohli spolehlivě doložit. Pro podrobnosti je vhodné sáhnout po samostatném hesle, monografii nebo databázi architektury.

Přehled osobností H–J

OsobnostZaměřeníDoba působeníNejznámější práce
Antonín Haffeneckerarchitekt, císařský dvorní stavitel1720–1789, přelom baroka a klasicismuStavovské divadlo, dostavba Pražského hradu
Josef Havlíčekfunkcionalistický architekt1899–1961Všeobecný penzijní ústav, palác Chicago
Kamil Hilbertarchitekt, restaurátor církevních staveb1869–1933dostavba katedrály sv. Víta
Johan Hlávkaarchitekt, mecenáš19. století—
Josef Hofmanarchitekt a designérod secese k moderně—
Vlastislav Hofmanmalíř a architektod secese k moderně—
Josef Hubáčekarchitekt20. století—
Pavel Janákarchitektkubismus a česká moderna—
Dušan Jurkovičarchitektlidová architektura—

Architekti 19. století: Antonín Haffenecker a Johan Hlávka

Antonín Haffenecker

Antonín Haffenecker se narodil 4. června 1720 v Bergu v Horním Tyrolsku a zemřel 16. srpna 1789 v Praze. Starší prameny někdy uvádějí rok 1725 a Prahu jako místo narození, to ale neplatí. Jeho činnost spadá na přelom baroka a klasicismu, tedy do druhé poloviny 18. století, nikoli do století devatenáctého; do slovníku patří jako jeden z prvních velkých stavitelů, kteří v Praze připravili půdu pro klasicistní architekturu.

V roce 1769 byl jmenován císařským dvorním stavitelem. Dokončil tereziánskou přestavbu Pražského hradu podle plánů Nicola Pacassiho, což z něj dělá realizátora jedné z největších stavebních akcí své doby.

Při procházení slovníku architektů se vyplatí nejdřív sledovat, jak se jejich styl proměňoval, a teprve potom si pamatovat jednotlivé stavby.

historik architektury

Stavovské (Nosticovo) divadlo stavěl v letech 1781–1783 a otevřeno bylo 21. dubna 1783. Jde o klasicistní stavbu a jednu z prvních klasicistních veřejných budov v Praze. Haffenecker se podílel také na úpravě Sweerts-Šporkovského paláce v Hybernské ulici. Levá budova je barokní palác z let 1694–1699 od J. B. Matheye, který Haffenecker po roce 1783 přestavěl v klasicistním stylu. Nešlo tedy o stavbu od základů, ale o proměnu existujícího objektu.

Johan Hlávka

Johan Hlávka je ve slovníku veden jako architekt a mecenáš. Právě spojení stavitelské práce a podpory kultury a vzdělanosti ho vymezuje mezi tvůrci své doby. Přesná životopisná data a výčet jeho staveb zde neuvádíme, protože je nemáme ověřena; pro ně doporučujeme samostatné heslo nebo odbornou literaturu.

Josef Havlíček a Kamil Hilbert: stavitelé a architekti meziválečného období

Josef Havlíček

Josef Havlíček (5. 5. 1899 – 30. 12. 1961, Praha) byl funkcionalistický architekt a vůdčí představitel české meziválečné avantgardy. Patřil k Devětsilu. V mezinárodní organizaci moderní architektury CIAM působil od roku 1929 a v letech 1945–1947 byl členem její Světové rady. V roce 1948 se stal prvním ředitelem pražského Stavoprojektu.

V letech 1928–1936 vedl společně s Karlem Honzíkem projekční kancelář H&H. Jejich nejznámější společnou stavbou je Všeobecný penzijní ústav na Žižkově. Projekce probíhala v letech 1929–1931, stavba vznikala 1932–1934 a budova je pokládána za nejvýznamnější příklad funkcionalismu v Praze.

Obchodní a kancelářský dům Chicago v Praze z let 1927–1928 navrhl Havlíček s inženýrem Jaroslavem J. Polívkou. Termín vzniku se v některých starších zdrojích liší, správné je období 1927–1928.

Kamil Hilbert

Kamil Hilbert (1869 Louny – 25. 6. 1933 Praha) se věnoval hlavně rekonstrukcím církevních staveb. V červnu 1899, po odchodu Josefa Mockera, se stal vedoucím stavitelem katedrály sv. Víta a dílo v roce 1929 dokončil.

Dostavěná katedrála byla vysvěcena 12. května 1929 v rámci oslav 1000. výročí smrti sv. Václava a veřejnosti předána 28. září téhož roku. Jde o novogotickou dostavbu, která navazuje na práci Kranera a Mockera. Hilbert tak završil stavbu, jež se táhla staletí.

Za dostavbu získal čestný doktorát ČVUT a byl jmenován členem České akademie věd a umění. Kromě katedrály projektoval novostavby v novogotickém a secesním pojetí, například Vilu Luisu u Domažlic. Hilbert se věnoval také restaurování kostelů v řadě měst; které konkrétně, zde uvádět nebudeme, protože jejich výčet nelze s jistotou potvrdit.

Josef Hofman a Vlastislav Hofman: od secese k moderně

Dvojice jmen se stejným příjmením bývá snadno zaměňována, proto je dobré je od sebe odlišit:

  • Josef Hofman je veden jako architekt a designér.
  • Vlastislav Hofman je veden jako malíř a architekt.

Oba se pohybovali v prostoru mezi secesí a moderní architekturou, každý však jinou cestou. Konkrétní data a hlavní stavby u nich neuvádíme, protože je zde nemáme spolehlivě doložena. Při vyhledávání v databázích a literatuře dbejte vždy na křestní jméno a obor, aby nedošlo k záměně.

Josef Hubáček a Pavel Janák: kubismus a česká moderna

Josef Hubáček

Josef Hubáček patří do slovníku jako architekt 20. století. Jeho jméno bývá spojováno s Libercem a s Ještědem, ale doložené údaje o době působení a hlavních dílech zde nemáme, a proto je neuvádíme.

Pavel Janák

Pavel Janák je řazen k osobnostem české moderny a jeho jméno se obvykle pojí s kubismem, rondokubismem a později s funkcionalismem. Přesnější časové zařazení a výčet staveb v tomto přehledu neuvádíme; pro podrobnosti doporučujeme samostatné heslo o jeho životě a díle.

Dušan Jurkovič: lidová architektura a dřevěná stavitelství

Dušan Jurkovič je spojován s architekturou inspirovanou lidovým stavitelstvím a s prací se dřevem. Jeho místo ve slovníku je specifické: jde o slovenského architekta, jehož tvorba se výrazně dotkla i českých zemí. Zařazení do přehledu „českých“ architektů je proto věcí širšího pojetí slovníku, který zahrnuje tvůrce spojené s českým prostředím. Konkrétní stavby a data zde neuvádíme, protože je nemáme doložena.

Jak číst architektonický slovník a kde hledat další informace

Slovníkový přehled slouží jako první orientace. Pro práci s ním se hodí několik zásad:

  1. Sledujte křestní jméno a obor. Příjmení se opakují (Hofman), a bez doplňku snadno zaměníte dvě různé osobnosti.
  2. Hlídejte si data. Některé starší přehledy uvádějí odlišná data narození nebo vzniku staveb; u Haffeneckera či paláce Chicago se údaje v dřívějších zdrojích liší.
  3. Rozlišujte autora a realizátora. Haffenecker například dokončil přestavbu Pražského hradu podle plánů jiného architekta.
  4. Čtěte styl v kontextu. Klasicismus Stavovského divadla, novogotika katedrály sv. Víta a funkcionalismus žižkovského penzijního ústavu představují tři odlišné epochy.

Pro další informace se nabízejí odborné databáze architektury, encyklopedická hesla, monografie jednotlivých tvůrců a také samotné stavby, které je možné navštívit. Kde chybí podrobnosti uvedené v tomto přehledu, je lepší ověřit si je v samostatném životopisném hesle než spoléhat na neúplný souhrn.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 21. 11. 2026

Kategorie: Rekonstrukce a renovace