Ročenka české architektury 2010-2011

  Čerpací stanice pohonných hmot v Galantě




Základní údaje: 
ADRESA:Matúškova cesta 887, Galanta, Slovensko
AUTOŘI:Adam Jirkal, Jerry Koza, design Koen Huyghe (Praha), spoluautor Tomáš Kalhous - ateliér SAD (Praha)
SPOLUPRÁCE:Vít Markvart, Dušan Sinetar - atelier SAD, pro Global Sk, C-Partners SK
INVESTOR:GAS Bratislava
NÁKLADY:investorem neuvedeny
ZASTAVĚNÁ PLOCHA:kiosek 123,6 m2, zastřešení 245,5 m2
OBESTAVĚNÝ PROSTOR:kiosek 475,9 m3
DODAVATEL:C-Partners, Posseid B&T Bratislava
PROJEKT: 2010-2011
REALIZACE:2011

lokalita: u okresní silnice z Galanty do Matuškova, cca 60 km severně od Bratislavy

zadání: vzorová realizace celkového konceptu originální sítě čerpacích stanic, který by se odlišoval od současného běžného vzhledu těchto staveb

architektura: koncept založen na výrazném charakteristickém vzhledu ať už malé čerpací stanice s jedním stojanem, nebo velké dálniční / pilotní stanice v Matúškově je se dvěma stojany a malým kioskem / zastřešení prostoru čerpadel zakřivenou plochou, nesenou třemi sloupy, půdorysně vychází ze sloupů trychtýřového tvaru propojených rovnou deskou, kruhový průřez sloupů se promítá do grafiky ploch pro sběr znečištěné dešťové vody u stojanů / kiosek je jednoduchá kubická hmota obložená nehoblovanými modřínovými prkny, čelní fasáda celoprosklená, venkovní prodejní prostor lze uzavřít ocelovou bezpečnostní roletou

konstrukce a technologie: monolitická železobetonová konstrukce nosných sloupů a vodorovné desky, která do sloupů plynule přechází / odvodnění střechy spádováním do dešťových vpustí svedených středem sloupu do dešťové kanalizace, ve sloupech jsou vedeny i další technologie / ve střešní skořepině jsou zabudována svítidla a čísla označující stojany

zdůvodnění výběru do ročenky: Architektonickou bídu jako výraz ropné hojnosti už na benzinových pumpách ani nevnímáme. Přitom nás tyto stavby provázejí podobně jako dříve zájezdní hostince. Ambici vytvořit určité značce paliva i architektonický tvar proto cením vysoko.
Autoři zvolili sošné řešení, cesta k němu ale vedla od návrhu textilního baldachýnu přes kompozitní skořepinu až k betonovému trychtýři. Celý rozvrh má racionální základ: dosáhnout co nejmenší plochy střech i asfaltových ploch (proto například natočení kiosku). Kritériem byla cena srovnatelná s běžnou čerpací stanicí a trvanlivost. I když je stanice modulovou stavebnicí (kvůli opakovatelnosti), nejde o prefabrikovanou stavbu. Kruhové moduly lze skládat do libovolně velkých sestav, odlévat se ale musejí na místě. Vytříbená silueta a osvětlení jsou důležitými vlastnostmi, uvážíme-li, na jakých místech a z jakých vzdáleností tyto objekty vnímáme. l když je zvolená forma rozvinutím tvarů naznačených již ve 30. letech např. Arne Jacobsenem nebo u nás Josefem Gočárem, nacházím ve starších příkladech spíše fascinaci možnostmi tenkých železobetonových desek než formu vřídla, kterou asociuje tato stanice.


[Na začátek stránky]