Čajový dům v severních Čechách
| Základní údaje: | |
| AUTOŘI: | Lenka Křemenová, David Maštálka - a1architects (Praha), spoluautor Vojtěch Bilišič |
| SPOLUPRÁCE: | Jakub Wünsch /zahradní úpravy/ |
| ZASTAVĚNÁ PLOCHA: | 10 m2 |
| OBESTAVĚNÝ PROSTOR: | 30 m3 |
| HLAVNÍ DODAVATEL: | Vojtěch Bilišič |
| PROJEKT: | 2010 |
| REALIZACE: | 2010-2011 |
lokalita: na břehu esovitého jezírka na jižním okraji kultivované zahrady, která plynule přechází v borový les
|
zadání: drobná architektura v krajině, čajový dům, místo setkání s přáteli a rodinou s výhledy na les a vodní hladinu
|
architektura: dům lze ze tří stran částečně nebo plně uzavřít posuvnými dveřmi, shora vstupuje světlo světlíkem a vytváří hru slunečních paprsků ve zlatém
tubusu / interiér je završen podhledem ve tvaru jehlanu, který přechází v kužel o částečně kruhové základně přecházející ve čtverec, geometrie podhledu je vytvořena propletenými
sisalovými provázky / ohniště je uprostřed místnosti, z níž je možné vyjít na rozlehlou verandu z modřínových fošen / důležitým motivem vnitřního prostoru je oblá hliněná stěna, do které
je zakomponován výklenek na květiny "tokonoma", tvořený třemi bambusovými vázami procházejícími do volného prostoru za hliněnou stěnou, prostor je přístupný také zvenku pro výměnu vody a uložení čajového náčiní
|
konstrukce a technologie: konstrukce a technologie dřevostavba je úzce propojena s krajinou zahrady pomocí zelené střechy s travinami a barevnými květy
sukulentů, vnější plášť domu je z černě opálených modřínových fošen
|
zdůvodnění výběru do ročenky: Japonská moderní architektura hluboce ovlivnila a stále ovlivňuje západní tvorbu. Na jejím počátku byl ovšem mimo jiné i zakladatelský vliv architektury české v osobnostech Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda. Od druhé poloviny dvacátého století už můžeme mluvit jen o vlivech opačných. Teprve od konce dvacátého století máme možnost aktuální, ale i tradiční japonskou architekturu sledovat přímo v jejích myšlenkových a kulturních východiscích díky návštěvám předních japonských architektů a rovněž díky některým původním textům dostupným v českém jazyce.
Architekta Terunobu Fujimoriho přivedl do České republiky zájem o české kořeny japonské moderní architektury. S jeho jménem souvisí i první realizace mladé architektonické dvojice Lenky Křemenové a Davida Maštálky, kteří u Fujimoriho našli inspiraci pro stavění čajových domů. Nevím o tom, že by před nimi tento výjimečný a v Japonsku tradiční stavební typ u nás někdo rozvíjel. Pozoruhodné ale je, jak se jim to daří.
Čajový dům na kraji malé vesnice v severních Čechách je třetím, který zatím realizovali. Dubové a smrkové dřevo je kombinováno s opalovaným modřínem, interiér doplňuje hliněná
omítka, sisalová síť, zlacená lucerna, vše v dokonalém provedení. |
|
