Ročenka české architektury 2008-2009

  Administrativní centrum Trinity v Brně


  Trinity


Základní údaje:
  • ADRESA: ul. Trnitá, Brno-Jižní centrum
  • AUTOŘI: Petr Hrůša, Petr Pelčák - Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno
  • SPOLUPRÁCE: Igor Bielik, Alena Mazalová, Lenka Musilová, Zdeněk Šuchma, Petr Uhrin, Tomáš Rusín, Ivan Wahla
  • INVESTOR: Dominikánská, Brno
  • ZASTAVĚNÁ PLOCHA: 3800 m2
  • OBESTAVĚNÝ PROSTOR: 110 000 m3
  • HLAVNÍ DODAVATEL: Porr(Česko)
  • DODAVATELÉ: Brestt, Kámenengineering, Klimatherm, Progresklima CZ, Siemens, Philips, Schúco, Topgeo
  • PROJEKT: 2004-2008
  • REALIZACE: 2007-2009


Polyfunkční objekt stojí v Brně ve vznikajícím Jižním centru mezi ulicemi Trnitou a Úzkou a obchodním centrem Galerie Vaňkovka. Objekt sestává z tří provozně oddělitelných domů, ve kterých jsou kancelářské prostory - ve věži mohou být podle situace na trhu buď kanceláře, nebo byty. Ve dvou podzemních podlažích má blok umístěna parkoviště a v přízemí jsou velké obchodní plochy. Forma stavby je dána soudobě chápanou klasickou architektonickou kompozicí. Návrh pracovního prostředí vychází z potřeb člověka, který má právo nejen na fyzickou ochranu, ale i lidský rozměr důležitý pro psychiku. Z toho pak vychází i podoba architektonického měřítka. Celkové uspořádání tak přes univerzální zadání alternuje modernistický odlehčený architektonický "globalismus" - např. posloupností a konkrétností v rytmickém členění objektu okny, portály, kamennými prvky. Architektonické řešení vychází z kancelářského modulu (1,35 -1,40 m) základních funkcí.

Budova je navržena jako monolitický železobetonový skelet s půdorysnou sítí sloupů v modulu 8,1x8,1 m. Hlavice roznášejí zatížení železobetonovými stropními deskami. Nosná fasáda má sendvičovou konstrukci s větranou mezerou. Objekt s minimalizací okenních otvorů, chlazením betonového jádra stropní desky a využitím nosné fasády opřené na tzv. milánských stěnách patří do ekonomicky řešených staveb s ekologickou orientací. Celé ekonomické i architektonické řešení je vedeno tak, aby nedocházelo ke zbytečným tepelným ztrátám ani ziskům, a aby tak příjemné vnitřní prostředí vytvářela samotná podstata návrhu. Předpokládaná úspora provozních nákladů je 25 až 30 procent.



 



[Na začátek stránky]