Jan Šépka: Česká architektura 2006-2007

 

Památník obětem komunismu v Liberci

  • ADRESA - ADDRESS park při Jablonecké ulici - the park near Jablonecká street, Liberec
  • AUTOŘI - DESIGN Petr Janda, Jakub Našinec, Aleš Kubalík, Josef Kocián - Sporadical (Praha)
  • INVESTOR Město Liberec
  • NÁKLADY - COST CZK 1,2 mil. (památník - the memoriál), 4,6 mil. (park - the park)
  • PLOCHA PARKOVÝCH ÚPRAV - THE PARK AREA 5080 m2
  • GENERÁLNÍ DODAVATEL - GENERAL CONTRACTOR Sipral
  • DODAVATELÉ - CONTRACTORS Isosklo, Jofo, Aktivní stavby
  • PROJEKT - PROJECT 2003-2005
  • REALIZACE - EXECUTION 2005-2006

Hlavním motivem památníku, který svým řešením reflektuje čtyřicet let trvání komunismu, je zrcadlení. Rozhodování, kdo je obětí a kdo tyranem, je přeneseno na každého, kdo k němu přijde. Každý je nucen pohlédnout sám sobě do očí. V apelaci na osobní zodpovědnost je přesah idey památníku do současnosti a budoucnosti. Snaží se překročit hranici převládající v pomníkové tvorbě, kde se autoři většinou věnují výhradně upomínání na již uzavřené události a konzervují je skrze popisné, symbolické či metaforické ztvárnění do nějaké umělecké formy. Autorům nešlo o to, vytvořit intimní místo pro kontemplaci nad uzavřenou minulostí, ale o konfrontaci kolemjdoucích s tématem vzniku totalitárních praktik ve společnosti. Památník je pokusem o redefinici svého typologického druhu. Není patetickým politickým gestem, má ambice být živým průsečíkem umění ve veřejném prostoru,s architekturou parku.
Objekt o rozměrech 3,2x4,5x0,7 m je tvořen dvěma zrcadlovými tabulemi pokoveného skla o tloušťce 18 mm (každá o hmotnosti cca 800 kg) vsazenými do ocelového rámu. V jeho patě je do dlažby zapuštěn zrcadlově převrácený nerezový nápis čitelný v odrazu: „sám v sobě hledej, zda svobodu bráníš, ctíš nebo omezuješ". Památník je umístěn v těžišti parku na křižovatce chodníků a kompozičně doplněn třemi 10 m dlouhými parkovými lavicemi z lepeného dřeva. Je koncipován tak, aby člověk při procházení parkem postupně vstoupil do odrazu-obrazu parku, sám o sobě je památník „prázdný", pro svůj účel a pro každého osobně se aktivuje až jeho přítomností. Nepřímé osvětlení parku nasvícením korun stromů udržuje i za tmy éterický charakter památníku, jehož nehmotný vzhled záměrně kontrastuje s masivními monumenty minulosti.



 


[Na začátek stránky]