Aktuality


Spojitost data velikonoc s úplňkem.
Nejednotnost v církvi, co se týká určení data velikonoc, vedla k tomu, že určení data velikonoc se stalo jedním z hlavních úkolů tzv. Nicejského církevního koncilu. Tento koncil svolal císař Kónstantínos v roce 325 do maloasijského města Nikaia. Jedná se o první ekumenický koncil - shromáždění biskupů křesťanské církve. Na sněm přijeli biskupové především z východní poloviny Římské říše, sněmu se osobně neúčastnil biskup sídlící ve městě Římě (papež), poslal ovšem své zástupce. Koncil se mimo problému data velikonoc zabýval sporem o nauku Areia z Alexandrie (srv. heslo ariánská hereze), který se týkal povahy Kristovy osoby a vztahu Božího Syna k Bohu Otci.
Nás bude spíše zajímat, že zde došlo ke shodě církví na způsobu výpočtu data pro slavení Velikonoc. Tyto svátky, kdy se připomíná smrt Kristova a slaví jeho zmrtvýchvstání, mají ústřední místo, a církev proto považovala za důležité Ježíšovo vzkříšení slavit ve stejnou dobu.
V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu). Z metody výpočtu vychází 35 možných dat, kdy se mohou Velikonoce konat, z tohoto počtu je odvozeno 35 tabulek křesťanské chronologie, které slouží k výpočtu datace podle svátků. Každý rok totiž musí spadat do jedné z těchto 35 tabulek.
Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena "definitoricky" na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například Německu, Švédsku a Dánsku) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.

První jarní úplněk nastal 19. dubna (pátek) ve 13:12 hodin 2019. Vyfotografován byl však až v noci nad Poděbradama

Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny (zpravidla o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář. Navíc zachovává ustanovení Prvního nikajského koncilu (tj. prvního všeobecného sněmu), který přísně stanovuje, že křesťanská Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach nebo spolu s ním. Toto pravidlo se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale je dosvědčeno 1. kánonem Antiošské synody; o tomtéž hovoří už 7. pravidlo apoštolské.

Algoritmus k výpočtu data Velikonoc:
Následující algoritmus se používá k výpočtu data Velikonoc v církvích používajících gregoriánský kalendář. Je odvozen z pravidelných měsíčních, týdenních a ročních cyklů (neboť Velikonoce jsou v neděli a závisí na prvním úplňku po 21. březnu).

Poznámka: mod značí operaci výpočtu zbytku po dělení.

a = rok mod 19 (pozn.: po 19 letech se měsíční cyklus opakuje ve stejné dny)
b = rok mod 4 (pozn.: cyklus opakování přestupných roků)
c = rok mod 7 (pozn.: dorovnání dne v týdnu)
Pro 20. a 21. století platí konstanty:
m = 24
n = 5
d = (19a + m) mod 30
e = (n + 2b + 4c + 6d) mod 7
Den u a měsíc v Velikonoční neděle se určí následovně:
u = d + e - 9
Je-li u = 25, d = 28, e = 6 a a > 10, pak u = 18, v = 4 a Velikonoční neděle připadá na 18. duben.
Jinak, je-li u ? 1 a u ? 25, pak v = 4 a Velikonoční neděle připadá na u-tý duben.
Jinak, je-li u > 25, pak u = u - 7, v = 4 a Velikonoční neděle připadá na u-tý duben.
Jinak u = 22 + d + e, v = 3 a Velikonoční neděle připadá na u-tý březen.

V tabulce je podle výšeuvedeného algoritmu proveden výpočet data velikonoční neděle pro roky 1750-2061:



Letos připadá Velikonoční neděle na 21. dubna 2019. Školáci mají proto velikonoční prázdniny ve čtvrtek 18. dubna a na Velký pátek 19. dubna. Velikonoční pondělí oslavíme 22. dubna 2019, takže do školy se děti vrátí až v úterý 23. dubna 2019.
Termín letošních pravoslavných velikonoc připadá na neděli 28. dubna 2019.