Aktuality


Spojitost data velikonoc s úplňkem.
Nejednotnost v církvi, co se týká určení data velikonoc, vedla k tomu, že určení data velikonoc se stalo jedním z hlavních úkolů tzv. Nicejského církevního koncilu. Tento koncil svolal císař Kónstantínos v roce 325 do maloasijského města Nikaia. Jedná se o první ekumenický koncil - shromáždění biskupů křesťanské církve. Na sněm přijeli biskupové především z východní poloviny Římské říše, sněmu se osobně neúčastnil biskup sídlící ve městě Římě (papež), poslal ovšem své zástupce. Koncil se mimo problému data velikonoc zabýval sporem o nauku Areia z Alexandrie (tzv. ariánská hereze), který se týkal povahy Kristovy osoby a vztahu Božího Syna k Bohu Otci.
Nás bude spíše zajímat, že zde došlo ke shodě církví na způsobu výpočtu data pro slavení Velikonoc. Tyto svátky, kdy se připomíná smrt Kristova a slaví jeho zmrtvýchvstání, mají ústřední místo, a církev proto považovala za důležité Ježíšovo vzkříšení slavit ve stejnou dobu.
V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu). Z metody výpočtu vychází 35 možných dat, kdy se mohou Velikonoce konat, z tohoto počtu je odvozeno 35 tabulek křesťanské chronologie, které slouží k výpočtu datace podle svátků. Každý rok totiž musí spadat do jedné z těchto 35 tabulek.
Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena "definitoricky" na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například Německu, Švédsku a Dánsku) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.
Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny (zpravidla o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář. Navíc zachovává ustanovení Prvního nikajského koncilu (tj. prvního všeobecného sněmu), který přísně stanovuje, že křesťanská Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach nebo spolu s ním. Toto pravidlo se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale je dosvědčeno 1. kánonem Antiošské synody; o tomtéž hovoří už 7. pravidlo apoštolské.
V následující tabulce jsou uvedena data všech měsíčních fází v roce 2017:


Pravidlo o datu velikonoc lze stručně vyjádřit slovy:

Velikonoční nedělí je první neděle po prvním jarním úplňku

Podle tohoto pravidla tedy najdeme datum letošní velikonoční neděle takto:



Prvním jarním dnem je v církevním počtu definitoricky 21. březen.

Z tabulky plyne, že první úplněk po 21.3. v roce 2017 je 11.4.2017. Podle kalendáře je nejbližší neděle, následující po tomto úplňku 16.4.2017, a proto tedy jde o neděli velikonoční.

Algoritmus k výpočtu data Velikonoc:
Následující algoritmus se používá k výpočtu data Velikonoc v církvích používajících gregoriánský kalendář. Je odvozen z pravidelných měsíčních, týdenních a ročních cyklů (neboť Velikonoce jsou v neděli a závisí na prvním úplňku po 21. březnu).

Poznámka: mod značí operaci výpočtu zbytku po dělení.

a = rok mod 19 (pozn.: po 19 letech se měsíční cyklus opakuje ve stejné dny)
b = rok mod 4 (pozn.: cyklus opakování přestupných roků)
c = rok mod 7 (pozn.: dorovnání dne v týdnu)
Pro 20. a 21. století platí konstanty:
m = 24
n = 5
d = (19a + m) mod 30
e = (n + 2b + 4c + 6d) mod 7
Den u a měsíc v Velikonoční neděle se určí následovně:
u = d + e - 9
Je-li u = 25, d = 28, e = 6 a a > 10, pak u = 18, v = 4 a Velikonoční neděle připadá na 18. duben.
Jinak, je-li u ? 1 a u ? 25, pak v = 4 a Velikonoční neděle připadá na u-tý duben.
Jinak, je-li u > 25, pak u = u - 7, v = 4 a Velikonoční neděle připadá na u-tý duben.
Jinak u = 22 + d + e, v = 3 a Velikonoční neděle připadá na u-tý březen.

V tabulce je podle výšeuvedeného algoritmu proveden výpočet data velikonoční neděle pro roky 1750-2061: