Spořilov - osobnosti

PhDr Josef Knap [1900 -1973]



Josef Knap
Josef KNAP se narodil 28.7.1900 v Podůlší u Jičína a zemřel 13.12.1973 v Praze. Josef Knap ukončil svá studia na gymnáziu v Jičíně v roce 1919. Do roku 1924 studoval na Filozofické fakultě UK moderní literaturu. V období mezi světovými válkami procestoval řadu evropských zemí. Nějakou dobu pracoval v Topičově nakladatelství. V letech 1925 - 1951 pracoval Josef Knap v divadelním oddělení Národního muzea, které i na čas vedl. Za 2. světové války byl totálně nasazen. V srpnu 1951 zatčen a po procesu s katolickými intelektuály byl odsouzen na 11 let odnětí svobody, v roce 1955 však propuštěn a v roce 1967 soudně rehabilitován. Po propuštění z vězení pracoval nejdříve jako stavební dělník, později byl přijat do Památníku národního písemnictví. Pohřben je v Železnici u Jičína.
Ve své tvorbě byl ovlivněn Fráňou Šrámkem a severskými autory. Ve svých dílech zachycuje psychologický vývoj postav, svázaných s půdou, v době rozpadu tradičních venkovských vztahů.
Z dila: Alej srdcí (1920), Ztracené jaro (1922), Píseň na samotě (1924), Úvod do krásné literatury (1924), Réva na zdi (1926), Cesty a vůdcové (1926), Muži a hory (1928), Zaváté šlépěje (1929 -1940), Žloutnou stráně (1929), Neznámému bohu (1929), Básníci selství (1932), Polní kytice (1935), Fráňa Šrámek (1937), Literatura české půdy (1939), Vysoké jarní nebe (1932), Cizinec (1934), Puszta (1937), Dívčí hlas (1938), Trojlístek (1943), Selma Lagerlöfová (1949), Čas kopřiv (1970), Věno (1944), Dokud vane vítr (1968), Vzdálená země (1969), Bez poslední kapitoly (1997), Zaslechnutý hlas (1997).
Publikace o divadle: Hilbert (1926), Zöllnerové: Dějiny divadelního rodu (1958), Umělcové na pouti: České divadelní společnosti v 19. století (1961), Čtyři herečky: Spurná, Vojtová, Brzková, Beníšková (1967).


Josef Knap bydlel na Spořilově, Zapomenutá, čp. 1493

[Na začátek stránky]