Spořilov: Osobnosti


Karel Fořt (1868-1953)




Karel Fořt se narodil 7.7.1868 v Rožmitále pod Třemšínem a zemřel 12.5.1953 v Praze.
Český herec a autor mnoha lidových veseloher a frašek.
Pocházel z rodiny kameníka, později správce lomů. V letech 1883-86 se vyučil kovotepcem a vydal se na vandr po Evropě, kde si přivydělával vystupováním ve varieté (Paříž, Vídeň, Londýn).
Kolem roku 1890 se vrátil do Čech, kde působil jako herec v různých venkovských divadelních společnostech (např. u Lešanského, Markově a J.E.Sedláčka). V poslední jmenované se seznámil s budoucí ženou herečkou T. Světelskou.
V první světové válce byl na bojišti v Bosně a Hercegovině jako infanterista. Po návratu opět učinkoval ve společnosti J.E.Sedláčka a v letech 1922-26 v Kladně jako herec a režisér. V roce 1926 se přestěhoval do Prahy a nadále se věnovl jen dramatické tvorbě. Adolf Branald o něm píše (Převleky..., str. 80):

V domku vedle paní Holekové sídlil Karel Fořt, herec, režisér, který objevil ideální předlohu pro lidovou hru se zpěvy a tanci v knize Karla Tůmy Z českých mlýnů. Jádrem hry je vyprávění krajánka Šebestiána Šafránka, předstupujícího před rozdychtěné ochotnické publikum za zpěvu vstupní písně Jsem Šebestián Šafránek, po světě známý krajánek... Pan Fořt si tu roli psal pro sebe. Nevěděl, že hra se stane hitem ochotnických spolků a on že si za autorský honorář koupí na Spořilově domeček. Jeho syn Karel, mistr malých rolí, získal přízeň diváků, zejména divadelních a filmových veseloher.

Pro divadelní společnosti napsal velké množství činoher a jednoaktových frašek, často se zpěvy a tanci. Přitom spolupracoval s hudebníky, jako např. E. Starým, J. Vašatou a V. A. Viplerem. Od dvacátých let pak spolupracoval i s filmem.
Jeho hry si nedělaly žádné umělecké ambice, cílem bylo především obecenstvo pobavit a to se mu dařilo.

Bydlel na starém Spořilově, Severní I., čp. 1548


Pro divadlo napsal přes 50 her (výběr):

frašky:
  • Apoštolové střídmosti (1906)
  • Baj-kaj-laj (1908)
  • Z českých mlýnů (1909)
  • Ženich v truhle (1929)

veselohry:
  • Divy radia (1923)
  • Ideální žena (1923)
  • Žluté nebezpečí (1925)
  • Tulácká krev (1926)

dramata:
  • Babí léto (1924)
  • Kletba mamonu (1906)
  • Návrat českého legionáře (1920)
  • Za vinu otcovu (1925)
  • Sladké milování (1932)

hry se zpěvy:
  • Kráska ze Šumavy (1922)
  • Veselá bída (1925)

výpravné hry:
  • Zkáza Pompejí a Herkulana (1907)

adaptace:
  • Tolstoj: Anna Karenina (1920)
  • Féval: Neversův bod (1925)
  • Čarská: Sibiročka (1923)



[Na začátek stránky]