41. ODDÍL SPOŘILOV
HLAVNÍ STRÁNKA
Z ČINNOSTI ODDÍLU
VŮDCOVÉ
KLUBOVNA
SEZNAM ČLENŮ
TÁBOR NOUZOV 1944
TÁBOR KRALOVICE 1945
TÁBOR ZÁBLATÍ 1947
TÁBOR PÁRNICA 1948
TÁBOR MASTNÍK 1949
TÁBOR PRIBYLINA 1950

ING. DALIBOR VERNER (BOB) 1927-2004


 


Narodil se 9.7.1927 v Praze do rodiny peněžního úředníka. V roce 1928 se rodina přestěhovala do rodinného domku čp. 707 na Spořilově, kde se dne 26.4.1930 narodil jeho mladší bratr Zdeněk. Dalibor na Spořilově chodil v letech 1933-1938 do obecné školy. Od roku 1932 navštěvoval cvičení v místním Sokole. Během obecné školy jeho otec dne 7.1.1935 zemřel na zápal plic.
Po ukončení obecné školy v letech 1938 -1946 studoval na Státním reálném gymnáziu v Praze-Michli Ohradní 5. Už v době, kdy navštěvoval gymnázium (1939) vstoupil do spořilovského Junáka. Celou válku po zákazu Junáka pak pracoval v Klubu českých turistů. Po válce zůstal v Junáku jako vedoucí oddílu 41. až do roku 1949 pod přezdívkou Bob. V rámci Junáka se účastnil několika kursů. Ve dnech 14.-21.12.1947 to byl kurs pro výcvik lyžařských inststruktorů a instruktorů zimního junáckého táboření.
V roce 1944 byl vyzván Zdeňkem Slavíčkem z Prahy-Spořilova (Severní V.) aby vstoupil do odbojové organizace "Černý lev". Zde byl pověřován různými úkoly - rozhazování letáků, rozšiřování sítě členstva (zapojování známých), podáváním vojensko-hospodářských zpráv a pod.
V lednu 1945 byl nasazen do "Technische Nothilfe" do Humpolce a Havlíčkova Brodu na stavbu rafinerie petroleje. Později byl přeložen do Kralup nad Vltavou na odklizovací práce v továrně na oleje. V květnu 1945 se účastnil bojů s puškou v ruce jako velitel spojek při Revolučním národním výboru na Spořilově.

Od roku 1946 byl členem ČSTV v tělovýchovné jednotě Spořilov. V roce1949 byl komunistickou bezpečností zatčen, vyslýchán a souzen na Pankráci ve studentském procesu "Šeřík". Pro nedostatek důkazů však osvobozen. V r. 1950-52 byl členem výboru jednoty (náčelníkem) v roce 1959 členem horolezecké sekce městského výboru ČSTV.
Po absolvování vysoké školy zemědělské od 1.3.1952 pracoval na ředitelství státního statku Vintířov, okres Kadaň jako zootechnik. Zde pracoval až do nástupu vojenské základní služby 30.10.1952. Po skončení dvouleté vojenské služby 1952-54 (okres Kadaň - důstojník v záloze) 13.12.1954 nastoupil zaměstnání ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhřiněvsi jako mechanizátor a stavební technik, od 24.1.1955 pak ve stejném ústavu jako bezpečnostní technik a energetik (1954 -1961). V roce 1957 se oženil s Marií Valachovou, která původně pracovala jako meliorační technik.

V roce 1960 absolvoval při zaměstnání Vyšší průmyslovou školu stavební (specializace stavby občanské a stavby pro výrobu průmyslovou a zemědělskou), a to s vyznamenáním.
Po zrušení ČSAZV (Československá akademie zemědělských věd) v roce 1961 byl delimitován do Ústavu vědeckých soustav hospodaření, kde pracoval na Oblastní stanici ve Slaném a později na Krajské stanici v Praze. K 1.1.1963 nastoupil do VÚVA (Výzkumný ústav výstavby a architektury v Praze), kde pracoval jako výzkumný pracovník ve skupině zemědělských staveb. Ve VÚVA pak pokračoval v práci až do svého odchodu do důchodu dnem 1.7.1989.

Po obnovení činnosti Junáka v roce 1968 vedl skautské tábory do roku 1970 a po jeho opětovném zrušení působil několik let jako vedoucí turistických táborů TOM ochránců přírody pod hlavičkou TJ Vyšehrad.
I po odchodu do důchodu pilně sportoval, především jízdou na horském kole.

Po úrazu hlavy zemřel 26.7.2004 v LDN ve Vojkově.





Vzpomínky na Jednačtyřicítku