Aktuality

Rorýs obecný Apus apus L.

(apus=beznohý)




Výskyt

Stěhovavý pták. Hnízdí po celé Evropě až k 68° na severu, na jihu v sev. Africe. Velmi podobných varietách pak daleko na východě, téměř v celé Asií.
Přezimuje ve střední a jižní Africe jižně od rovníku. Do ČR přilétá začátkem května (předvoj koncem dubna) a odlétá koncem července až uprostřed srpna, převážně však začátkem srpna do střední a jižní Afriky. Přílety a odlety se řídí podle teploty. Rorýs se živí výhradně hmyzem a přílet ptáků do Evropy je vázán na zdejší výskyt létajícího hmyzu (potravu rorýs totiž sbírá jen za letu). Za normálních let se podle Jandy dá přílet a odlet ptáků predikovat na hodiny: "Příchod i odchod rorýsů pro určité kraje jest takřka na hodiny vyměřen. Po čtyři léta přilétali do Val. Meziříčí v noci ze dne 21. na 21 duben a odlétali přesně ze 7. na 8. srpen v noci." Takto přesně odhadovat objevení se ptáků na Spořilově se však nedá. Z  pozorování v posledních letech plyne (Cvrček, Rejl):
  • V roce 2010 na Spořilov přilétli rorýsi 2. května.
  • V roce 2011 se poprvé na Spořilově objevili 10. května ráno a odletěli 12. srpna.
  • V roce 2013 byli poprvé spatřeni 7. 5.
  • V roce 2014 přiletěli 10. 5. odpoledne.
  • V roce 2015 se objevili až 16.5. v 9:00 hod. ráno.
  • V roce 2016 přiletěli 8.5. v 7:30 ráno (3x pozorováni 2 jedinci). Dne 14.8.2016 ve 13:30 SELČ za pozornosti Spořilováků na lehátkách na Roztylském náměstí přeletělo od severu k jihu 15-členné hejno rorýsů. Přelet trval jen několik minut.
  • V roce 2017 se objevili 8.5. v 8:30 ráno (2 jedinci nad severním Spořilovem). Už 6.5.2017 byli rorýsi hlášeni ze Zlína a 7.5.2017 z Oslavan na Moravě. Jiřičky prý přiletěly nejméně týden před tím (ve Zlíně-Kostelci hromadně hnízdí pod římsou hotelu Vítkovice).
  • V roce 2019 poprvé zpozorován pár dne 17.5. nad Roztylským náměstím ve 20:30 SELČ.
Rorýs je na Spořilově zatím hojný. Běžný v hlučných hejnech. Většinou létá vysoko. Nízko létá vyjímečně jen pod mrakem a v mlze.

 

Charakteristika hnízdiště

Žije od nížiny až do výše 2500 m nadmořské výšky, ale ke svému hnízdění vybírá místa s vysokými stěnami, vyjímečně i na stromech. Proto ho najdeme především v lokalitách s vysokými domy. Je to typický pták velkoměst, kde v hejnech zaplňuje svým pokřikem i rušné ulice. Létá hlavně kolem vysokých staveb, věží, kostelů, výškových budov, hradů, zřícenin, skal i skalnatých horských stěn. Méně často se vyskytuje i ve venkovských městech a ojedinělé páry, se objevují i v malých obcích s vysokou věží.
K hnízdění si pak vybírá v koutech ozdob na průčelí, na půdách v trámoví, v opuštěných holubnících i budkách špaččích staví si hnízdo složené z nejrozmanitějších materiálů. Z budníků zahání a dokonce i krvavě zraňuje, špačky již hnízdící, mrtvoly mláďat jejich jen zanáší novou vrstvou hnízdní a vše potahuje pak lepivou slinou.
V letech 2001–2003 hnízdilo na území České republiky 60 000–120 000 párů.

 

Popis

Celý pták je černý neb černohnědý s leskem zelenavě hnědým, hrdlo bílé. Samice se na první pohled od samce neliší, jen zbarvení je méně čisté a mláďata mají jen větší, ale nejasnější skvrnu hrdelní a nedostatek lesku.
Délka těla 16,5-18,25 cm, průměrně 17 cm, ocas kolem 8 cm, běhák 1-1,2 cm. Velmi dlouhá srpovitá křídla přesahují značně vykrojený, krátký ocas. Rozpětí křídel 40-44 cm. Průměrná váha: 40 gramů.
Rorýs je tedy poněkud delší i protáhlejší než vrabec či vlaštovka. Zobák je krátký a široký. Nohy jsou velmi krátké se slabými prsty směřujícími dopředu a opatřenými ostrými drápky.

 

Chování

Rorýs Od časného rána do nejpozdějšího večera stále v divokém letu kmitá se rorýs kolem zvoleného sídla, v hodinách poledních obyčejně vylétá do velikých výšek, zato z rána a k večeru se prohání nízko při zemi. S křikem ohlušujícím svišti v malých společnostech jeden za druhým, a svár a rvačky jsou tu na denním pořádku. Jeho zbraní jsou ostré, zahnuté drápy, v nichž má velikou sílu a jichž často i v putkách s jinými ptáky vydatně užívá.
Vlaštovky a jiřičky plaše mu uhýbají a nikdy v jeho blízkosti ani neloví ani nehnízdí. Živí se létajícím, a to velmi drobným hmyzem, jehož vždy větši zásobu v široké tlamě si nashromáždí a pak najednou polyká.
V deštivém počasí trpívá nouzi, ale v nepříznivých dobách se vznáší až nad mraky, kde ve slunných paprscích dostatek kořisti se ještě prohání. Vyjímečně odlétá daleko od hnizda a hledá pro lov území s dostatkem hmyzu. Dospělci i mladí ptáci navíc vydrží i déle o hladu a nepříznivou dobu chladnou v jakémsi druhu strnulosti přečkávají.
Let je nápadně rychlý, svištivý, prudký, s rychlými rázy křídel. Často létá ve skupinách v kruzích nad domy; zejména po vyvedení mláďat naletují skupiny k budovám. Za letu se ozývá pronikavým voláním: "sríí, sríí", a to i v noci.
Velmi obratně se dokáže zachytit i na kolmých zdech, ale na rovné zemi se jen namáhavě ku předu pomocí křídel šourá. Ale i ze země se dovede zdravý pták několika odrazy křídel vznést a neschopnost startu rorýsů z rovné země lze jen odkázat do říše bajek.
Rorýs obecný se s výjimkou hnízdního období téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde spí, pije a páří se, přičemž střídá svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby během klesání mohl spát. Během klesavého letu upadá do mikrospánku, kdy "vypíná" jednu polovinu mozku, přičemž druhá kontroluje let. Rorýsové nocují za letu v hejnech. Ve vzduchu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 200 km/h. Dožívá se věku přes 20 let.

 

Rozmnožování

Hnízdí jednou ročně, v rozmezí od května do července. Hnízdo staví z materiálu, který pochytá za letu ve vzduchu (peří, vlákna, chmýří a podobných látek). Hnízdo staví v mělké proláklině pomocí lepivých slin, které na vzduchu tuhnou. Počátkem června snáší zpravidla 2, vzácně 3 čistě bílá, nelesklá vejce (24,8x16,2 mm), nápadně válcovité podoby. Na vejcích se v sezeních střídají oba rodiče. Mláďata se líhnou po 18–21 dnech, a protože jejich vývoj je velice pomalý, zůstávají na hnízdě 42–43 dní, při nedostatku potravy až téměř dva měsíce. Pohlavně dospívají koncem druhého roku života.

 

Ochrana

S postupujícím zateplováním budov mizí vhodná místa pro hnízdění rorýsů. Základní škola v Pečkách si dala za úkol nejen přizpůsobit jejich budovu školy potřebám rorýsů, ale starat se i o osvětovou práci na tomto poli.


Viz též

 


[Na začátek stránky]