Praha: Spořilov: Aktuality


Letos začne muslimský postní měsíc Ramadan dne 6. května (5. května po západu slunce)



Pro stanovení začátku ramadanu je nutné spatřit na obloze srpek nového měsíce.

Prvním ramadánem nastává měsíc postu (arabsky=saum, persky=ruza, turecky=uraza).

Ramadan Označení devátého měsíce Ramadán (persky a turecky=Ramazan) je odvozeno z arabského kořene ramida nebo ar-ramad, který označuje spalující horko a sucho. Od téhož kořene je odvozeno slovo ramdaa znamenající „písek rozžhavený sluncem“. Lidová etymologie tvrdí, že je měsíc takto označen, protože Ramadán spaluje hříchy dobrými skutky, stejně jako slunce spaluje zemi, nicméně pravda je taková, že jde o pozůstatek názvu měsíce z předmuslimské doby, kdy ramadan připadal na vrcholné léto.

Ve všeobecném povědomí Evropana je Ramadan především měsíc půstu. Půst (saum, sijám) je starým semitským zvykem, který vyšel ze zkušenosti tehdejší lékařské praxe. Již předislámští Arabové se v určitých případech zříkali některých jídel a vína. Předpokládá se, že rituální půst Muhammadovi předchůdci převzali od židů a křesťanů.
Muhammad se při svém pobytu v Mekce k otázce půstu nevyjadřoval, ale po svém odchodu do Mediny roku 622 zapojil půst do svého učení, aby si naklonil tamější obyvatele, udržující pohanské zvyky. Půst v islámských zemích dodržuje dodnes v zásadě veškeré obyvatelstvo. I když do soukromí rodin lze těžko nahlédnout, na veřejnosti si nikdo porušit půst nedovolí. Středověký teoretik a zakladatel islámské scholastiky al-Ghazzálí (? - 1111) ve svých traktátech chválil půst jako důkaz síly, vůle a ochoty trpět za Nejvyššího.
Povinnost půstu se vztahuje na právně plnohodnotné a zdravé muslimy. Ramadán bývá zátěží pro hospodářství a správní instituce islámských států. Realita si vynutila, že některé skupiny lidí nemusí půst během ramadánu dodržovat.
Věřící se musí vyvarovat jídla, kouření, hazardních her, neshod, neslušných řečí a tělesných rozkoší. Některé právní školy zakazují také kouření, pití vody, žvýkání tabáku.Před rozbřeskem se podává jídlo (suhúr), tak pozdě, jak jen je to možné.
Stejně tak se děje i po západu slunce (iftár), kdy je půst ukončen. Několik minut po západu slunce se muslimové modlí. Vzhledem k tomu, že Ramadán klade důraz na společenské aspekty, je mezi muslimy běžné, že jedí iftár společně v sousední mešitě a na hostinu pozvou přátele, příbuzné a sousedy. Za úsvitu věřící má vyslovit předsevzetí (nija) a až do západu slunce se má chovat zbožně a vyrovnaně. Pokud by muslim během dne pozřel jediné sousto, bylo by to hrubé porušení (harám) pravidel. Právo takové porušení považovalo za bezbožnost (kufr).
První den Ramadánu před svítáním prochází bubeník a vyzývá lidi, aby se včas najedli před denním půstem. Od této chvíle se smí jíst jen v noci až do okamžiku, kdy se pod volným nebem od sebe rozezná černá a bílá nit. Protože všechno, co je přes den zakázáno je v noci dovoleno, jde v podstatě místo skutečného postu jen o jakési převrácení noci na den a obráceně. Pokud byl Ramadan nejteplejším měsícem roku, bylo to celkem pochopitelné. Ve dne se totiž nic pořádného dělat nedalo a tak se držela "siesta".


Dovoleno jest vám, abyste přiblížili se v noci postní k ženám svým: ony jsou oděvem vaším a vy oděvem jejich. Bůh věděl dobře, že prohřešujete se v tom proti sobě samým (ve dne), pročež popřává sluchu pokání vašemu a odpouští vám. Pročež vejděte k nim plni žádosti po tom, co Bůh uložil vám, abyste činili: jezte pak a pijte dokud nebudete moci rozeznati bílou nit od černé v ranní zoře. Od oné chvíle zachovávejte přísně půst až do noci a nevcházejte k ženám svým: raději pobývejte v modlitebnici ve zbožném rozjímání.
Korán, Súra krávy, 183




V ramadánu se dávají větší almužny a muslimové si víc pomáhají. V měsíci ramadánu byly také Muhammadovi nadiktovány andělem Džibrá'ilem (archandělem Gabrielem) první súry Koránu.

Nejvýznamnější dny ramadanu:

  • 6. ramadan den narození proroka Husejna, vnuka proroka Mohameda (viz 10. muharram)
  • 10. ramadan den smrti Chadidži, první Mohamedovy ženy
  • 17. ramadan den bitvy u Badre
  • 21. ramadan den vstupu Mohameda do Mekky (Fathu Mekka) v 8. roce hidžry den smrti Aliho a také imama Ali ar-Rida
  • 22. ramadan den narození Aliho
  • 27. ramadan nejvýznačnějším dnem Ramadánu je noc z 26. na 27. ramadanu, která se nazývá „noc úradku“ (Lajlat al-Kadr), o které byl údajně poprvé zjeven Korán. Je to poslední ze svatých knih (předcházely Davidova Kniha žalmů, Mojžíšova Tóra a Ježíšovo Evangelium). Pro mnoho oddaných muslimů se toto období vyznačuje zvýšenou duchovní aktivitou – celé noci tráví modlitbami a recitováním Koránu. Nazývá se též noc "osudu" či "předurčení", neboť v té noci Allah rozhoduje o osudu každého z lidí na příští rok. Věří se, že ten den jsou otevřeny brány nebes a andělé sestupují na zem. O této noci Alláh vyslyší všechna bohulibá přání. Služba Bohu o této noci má cenu tisíce měsíců služby.

Za zvlášť významné jsou považovány také liché dny posledních deseti dnů ramadanu. Zakončení půstu připadá na první den měsíce Šavvál a je spojeno se svátkem přerušení půstu (Id al-Fitr). Svátek je oslavou seslání koránu a koná se slavnostní modlitba. Po této modlitbě může muslim poskytnout almužnu nejblíže stojícímu člověku, který ji potřebuje. Půst v ramadánu je povinný (fard). Během roku muslim může držet kratší období dobrovolného půstu, jako například v období sucha, kdy se chápe jako příprava k modlitbě o déšť (salát al-istiská).