Aktuality
Poznámky:
Už u starých Babyloňanů sloužilo sypání popele na hlavu jako projev pokání či výraz smutku. Se stejnou symbolikou se setkáváme také u starých Egypťanů - viz např malby v hrobce Beni Hasan.
Nejinak tomu bylo v křesťanské Evropě. K sypání popele na hlavu byli vyzváni ti, kdo se provinili těžkým hříchem, jako projevu veřejného pokání. Obřad se stanovil na začátek Quadragesimy, a to původně na pondělí po první neděli postní, později však na Popeleční středu. Kajícníci se přitom oblékali do kajícího roucha a posypávali se popelem.
Jak již bylo řečeno oblékání zvláštního kajícího roucha a sypání popelem na výraz smutku a kajícího smýšlení je známo již ve Starém zákoně a v pohanské antice. I Ježíš zmiňuje tuto symboliku pokání, když kárá galilejská města Chorazin a Betsaidu za to, že nečinila pokání: "Kdyby se byly v Týru a Sidónu daly takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání." (Mt 11,21) Rovněž stará církev znala tuto praxi dobře (Tertulián, Cyprián a jiní). Zatímco se instituce veřejného církevního pokání koncem prvního tisíciletí vytrácely, obřad sypání popelem se zachoval díky tomu, že se nyní týkal všech věřících. Papež Urban II. doporučil tento obyčej na Beneventské synodě (1091) všem místním církvím. Přitom se klerikům a laikům mužského pohlaví sypal popel na hlavu, ženám se dělal popelem kříž na čele.
Zvláštní modlitba pro žehnání popela se vyskytuje až v 11. století. Předpis o tom, že se k získání popela pálí palmové ratolesti z předcházejícího roku nacházíme poprvé až ve 12. století.
Podle nového misálu následuje žehnání popela po evangeliu a homilii. Po výzvě k modlitbě pronese kněz jednu ze dvou volitelných orací, v nichž se vyslovuje prosba, "ať konáme opravdové pokání po celý půst". V obou oracích je již dobře zvýrazněn vlastní cíl postní doby: "abychom s čistým srdcem mohli slavit velikonoce"; "věříme, že nám odpustíš a vzkřísíš nás k novému životu, jako jsi vzkřísil svého Syna". Kněz pokropí svěcenou vodou popel, který se i podle nového misálu "připravuje z ratolestí posvěcených loni na Květnou neděli", a postupně jím označuje přítomné. Kromě tradičního slovního doprovodu, připamatovávajícího vyhnání z ráje: "Pamatuj, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš" (srv. Gn 3,19), lze pronášet i Ježíšovu programovou výzvu z Mk 1,15: "Čiňte pokání a věřte evangeliu!"

Popeleční středa je vždy 46 dní před Velikonoční nedělí. Protože se datum Velikonoční neděle rok od roku mění, mění se tudíž každoročně i datum Popeleční středy.
V roce 2017 bude Popeleční středa 1. března a touto středou se zahajuje půst, který trvá až do slavnosti vzkříšení Ježíše Krista, která se v roce 2017 slaví v neděli 16.4.

V následujících letech připadá Popeleční středa na:
  1.3.2017
14.2.2018
  6.3.2019
26.2.2020
17.2.2021
  2.3.2022
22.2.2023
    
14.2.2024
  5.3.2025
18.2.2026
10.2.2027
  1.3.2028
14.2.2029
  6.3.2030
    
26.2.2031
11.2.2032
  2.3.2033
22.2.2034
  7.2.2035
27.2.2036
18.2.2037

Chrámový sbor

Varhaník

Zcela zaplněný sál

Postní kázání přednesl bratr Jakub