Aktuality

   Meteorický roj Perseidy v roce 2020.


Oceněný snímek Perseid od Petra Horálka

Letos v srpnu je to už 71 let od našeho posledního skautského tábora. Přes 40. léta byl zakázán nacisty, od 50. let pak komunisty. Že to tak bude na dlouhá léta samozřejmě z nás nikdo ještě nevěděl. Jen vedoucí snad něco tušili.
Náš tábor se tehdy nacházel poblíž obce Klenová v jižních Čechách. A jako každý skautský tábor pořádal také noční hlídky. Hlásil jsem se vždy na tu půlnoční (neboť nedocházelo v tu dobu k přepadením naši hlídky, organizovaných ze sousedních táborů a nevadilo mi ani buzení na hlídku). Zato mně ale bavilo dívat se na hvězdy. Nejvíc mně pak zaujaly ty padající. A v srpnu jich totiž bylo nejvíc. Intenzivně jsem tedy šířil báchorky o půlnočním rejdění duchů, aby mi náhodou někdo můj oblíbený čas nevyfoukl. Ale vycházelo to a tak mi hvězdy neutekly. Většinou jsem je znal i jmény, a to díky matce, která mně to naučila.
Zasedl jsem pod stožár v kožichu, půjčeném od vrátných ve fabrice a ze strachu, že by mně v noci někam utek opovrhl jsem i Květošovým německým ovčákem Tarzanem (dokonce i komáři ztlumili svou nevraživou činnost) a tak jsem měl dvě hodiny klid.

Meteorický roj Perseid je znám už 1755 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících církevní majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Pro neuposlechnutí rozkazu byl odsouzen k trestu smrti:

Svatý Vavřinec byl muž původem z města Huesca v tehdejší římské provincii Hispánie (dnešní Španělsko), který získal náboženské vzdělání od arcidiakona Sixta v Římě. Když se Sixtus v roce 257 stal papežem, Vavřinec byl ustanoven diakonem a stal se odpovědným za spravování chrámové pokladny a za péči o chudé. Díky této službě je považován za prvního archiváře a pokladníka katolické církve a stal se proto patronem archivářů a knihovníků.
Za perzekuce doby císaře Valeriána v roce 258 zemřelo velké množství kněží a biskupů, zatímco křesťané náležící ke členům senátu byli zbaveni majetku a vyhnáni. Svatý Sixtus II. byl jednou z prvních obětí pronásledování, 6. srpna 258 byl sťat. Legenda citovaná sv. Ambrožem říká, že Vavřinec následoval papeže na jeho cestě k popravě, kde údajně prohlásil "Kam jdeš, můj drahý otče, bez svého syna? Kam spěcháš, svatý knězi, bez svého diakona? Předtím jsi nikdy nepředstoupil před oltář bez svého služebníka, a nyní tak chceš učinit beze mne?" Papež mu údajně odpověděl: "Do tří dnů mě budeš následovat."
Svatý Vavřinec byl dle legendy umučen na železném roštu nad horkým uhlím. Během této tortury sv. Vavřinec křičí: "Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře propečeného, je čas mě otočit na druhou stranu."


Několik dní po jeho popravě 10. srpna roku 258 z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako "slzy svatého Vavřince".

Že však jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že mateřským tělesem Perseid jsou prachové částice, uvolněné z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou přibližně 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok prochází na své dráze v blízkosti prachového proudu rozptýleného za uvedenou kometou. Perseidy jsou aktivní pravidelně od 17. července do 24. srpna, přičemž své maximální četnosti "padajících hvězd" dosahují každoročně kolem 12. srpna. Během výše uvedeného období bude možné vidět meteory roje vždy, když bude radiant proudu částic, promítající se do souhvězdí Perseus, nad horizontem. Radiant je místo na obloze, z něhož zdánlivě meteory roje vylétají a v průběhu času se oblohou pomalu pohybuje. Fakticky se jedná o směr, z něhož k Zemi přichází proud rovnoběžně letících meteoroidů roje. Počet pozorovatelných meteorů pak bude přímo záviset na tom, jak vysoko nad obzor právě radiant vystoupá. Čím bude výše, tím více meteorů budeme mít šanci spatřit. Dobrou zprávou je, že při pohledu ze střední Evropy je radiant roje cirkumpolární, což znamená, že je vždy nad horizontem a roj tím pádem bude aktivní po celou noc. Na druhou stranu je nutné brát v úvahu, že jeho výška se během noci bude měnit. Radiant v letním období kulminuje až na konci noci, za svítání, respektive až ráno kolem 7. hodiny SELČ. Jinými slovy, s ohledem na pozici radiantu se dá očekávat nejlepší podívaná vždy na samém začátku svítání. Pokud tuto informaci propojíme s průběhem aktivity roje v průběhu pozorovatelnosti v celém období jeho aktivity, vyjdou nám doporučení optimálního času pozorování. Podle předpokladů zveřejněných pro letošní rok odborníky by mělo platit, že s maximálním počtem meteoroidů roje by se Země měla potkávat kolem 15:00 SELČ dne 12. srpna 2020, takže nejlepší pozorovací podmínky pro Českou republiku vycházejí na rána z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna. Je patrné, že letošní maximum aktivity vzhledem k Evropě sice bylo poněkud macešské, ale ani tak bychom si pohled na srpnové padající hvězdy neměli nechat ujít. Není ale dogmatem zaměřit se pouze na uvedená dvě rána. Perseidy jsou podívanou trvalejšího charakteru. To, že byste jich vždy nad ránem měli vidět více, sice jednoznačně platí, ale v tom čase částečky proudu do zemské atmosféry prší prakticky svisle, a tak s ohledem na perspektivu vyvolávají kratší a pomalejší meteory blízko radiantu. Naopak večer, kdy je padajících hvězd roje méně, vlétávají z nízkého radiantu do atmosféry pod velkým úhlem a my můžeme vidět dlouhé rychlé meteory, které protínají často velkou část oblohy. Na co se tedy v roce 2020 máme těšit? V čase vrcholu aktivity roje je udávána tzv. zenitová hodinová frekvence (ZHR) až kolem 150 meteorů za hodinu. Netěšte se ale, že takovéto počty skutečně uvidíte. Ani zdaleka ne. Zenitová hodinová frekvence je totiž počítávána na teoretické optimální podmínky pozorování, kterých v praxi nelze nikdy dosáhnout. Především se jedná o dokonale tmavou oblohu. Praktický problém je nejen všudypřítomné světelné znečištění, ale například i přítomnost Měsíce na obloze. Letos jej v čase maxima roje budeme mít bohužel v poslední čtvrti právě na nejambicióznější ranní obloze. Druhou podmínkou je radiant umístěný v zenitu. I tento požadavek je v praxi neuskutečnitelný, radiant se neustále po obloze hýbe a ze střední Evropy se do zenitu nemůže ani fakticky dostat. A aby toho ještě nebylo dost, je třetím požadavkem sledování celé nebeské polokoule. Zorný úhel našeho pohledu samozřejmě obsáhne pouze zlomek celé oblohy. Počet meteorů, které pravděpodobně uvidíte, je tedy nesrovnatelně nižší, než shora uvedené teoretické číslo. Průběh frekvence v jednotlivých nocích kolem maxima aktivity roje je patrný z reálných radiových pozorování v roce 2018. Reálně lze počítat (za dobrého počasí, z ideálně vybraného místa s otevřeným výhledem na nebe pod tmavou oblohou) tak maximálně s několika desítkami meteorů za hodinu. I to je ale určitě podívaná, která stojí za trochu nepohodlí a nevyspání.
Letošní polovina srpna se vyznačuje ještě tím, že během noci můžeme vidět všechny okem viditelné planety, tj. : Merkura, Venuši, Mars, Jupitera a Saturna.
O meteorickém zdroji jsme psali už dříve: Připomínka z roku 2016


 


[Na začátek stránky]