Aktuality


Lednový mráz 7.1.2017.


Za poslední léta jsme si zvykli na "příjemné lednové teploty", dosahující +10°C. Je dobré si připomenout, že koncem 18. století tomu tak nebylo. Zima 1739/40 byla pravděpodobně jedna z nejdelších a vůbec nejstudenějších zim za poslední tisíciletí. Začala 1.9.1739 a končila 4.5.1740. Pro její neobvyklou drsnost délku se jí říkalo sibiřská, laponská a gronská zima. Zamrzla při ní všechna Švýcarská jezera. Zamrzla úžina Sund, zamrzla Temže. V létě 1740 byl nedostatek obili, neboť ozimy neměly možnost vyrůst.
Dne 9.1.1740 byla v Německu dokonce naměřena rekordní teplota - či spíše mráz - minus 50°C. Takovýto propad teplot nebyl do té doby v našich končinách zaznamenán nejméně 300 let. Období je dnes známo pod názvem malá doba ledová. A minus 12°C - jé to je teploučko!

V kronikách čteme:
Na sv. Martina, 11. listopadu 1739, napadlo množství sněhu a nastaly kruté mrazy, které sice přes Vánoce pominuly, ale s novým rokem opět nastaly. Dopad zimy byl globální. Obrovské mrazy způsobily, že v mnoha zemích pomrzlo množství lidí. V kraji zmrzla voda ve studních i potoky vymrzly. Zavládla nouze o vodu, že lidé museli rozpouštět sníh.
Krutá zima trvala až do 12. března.
Vyprávělo se, že v Polsku vyhladovělí medvědi a vlci lezli do lidských stavení a trhali a žrali lid. Jedné příhodě se vesničané obzvlášť divili. Stalo se, že vlk drapl malého chlapce a běžel s ním pryč. Narazil na ně vyhladovělý medvěd, který se na vlka vrhnul. Rvali se spolu až medvěd vlka roztrhal a sežral. Chlapec situace využil a vylezl na strom. Poté, co medvěd sežral vlka, chtěl se drápat na strom za chlapcem. Mezitím ale přiběhl chlapcův otec ve zbroji a medvěda zabil. Chlapec tak přežil bez úhony.
Noviny také informovaly vesničany o mrazech v Amsterodamu, kde stovky chudých lidí pomrzly.