Spořilov v mediích

Karel Polívka: Zahradní města u nás a v cizině

Problém moderního kulturního bydlení nutí dnes všechna velkoměsta, aby řešila jej se zřetelem k dnešním potřebám.

Velkoměsta, totiž jejích centrum, se vylidňují. Zabírají je obchod a úřady. Je to nutné a správné. Ceny bytů, resp. nájemného, při ohromných cenách pozemků uvnitř města a při expansivnosti olbohodu jsou tak vysoké, že jsou již i pro sttřední vrstvy naprosto nedostupné.

Kromě toho velikou úlohu hraje zde otazkia hygienická, jejíž memento hrozí neúprosně. Nelze zachovati zdraví při stálém bydlení ve shonu a hluku, v benzinovýcíh parách, prachu a .sazích, v přelidněných bytech.

Anglie, bohatá na největší velkoměsta, byla první donucena uchopiti se řešení úkolu a národohospodář Ebenezer Howard dal teoreitický i parakticiký základ pro budování zahradních měst.

Co jest zahradní město? Na rozdíl od vilových koláží jest to samostatný nezávislý organický celek, schopný vývinu.

Hlavními požadavky jsou: dobra situace, t.j. poloha na komunikacích, za účelem dobrého spojení s velkoměstem; správné umístění se zřetelem k využitkovatelnosti ploch, pokud se týká zastavění, poloha hygienicky nezávadná (směs větru, slunečná poloha) a dobrá regulace.

Finanční plány mohou býti různé.

Při anglickém typu zahradního města ve smyslu Howardově (Letchworth, Bournville) využívá se stoupající pozemkové renty na pozemcích, zhodnocených osídlením. Rodinné domy i sousední pozemky hospodářské, určené pro budoucí vývin a vzrůst města, odevzdávají se do dědičného nájmu členům družstva. Tímto pronájmem opatřuje si družstvo prostředky k zúročení a amortisování investovaného kapitálu a na ostatní výlohy.

V Německu, Americe a j. vynikají zahradní města nejčastěji tím, že veřejné instituce (obce) rozprodají soukromníkům neb podnikatelům parcely, vázané přesnými podmínkami.

Zisku z vyšší ceny pozemků regulací zhodnocených použije se pro veřejné účele, t.j. investiční práce - kanalisaci, vodovod, zřízení ulic, sadů atd.

V anglických zahradních městech, vzhledem k povaze obyvatelstva, klade se hlavní váha na individuální sklony obyvatel. Při vší malebnosti a často romantickém účinku chybí nám zde jednotnost. S moderního hlediska jest to jednak závada estetická, ale nejen to, nemožností typisace a normalisace při stavbě jsou i stavební náklady vyšší. Zahradní města mají zde charakter vilových koláží.

V Německu jsou tyto momenty ekonomické i estetické více využity.

V nejnovější době typisace jde zde až do krajní meze (zahradní čtvrť Frankfurtu nad Mohanem) a i po stránce vnitřního zařízení objektů i výtvarně (kolonie »Wiesenhof« u Strassburgu) hledají se zde nové cesty. Charakter obyvatelstva nejvíce zde snáší uniformitu, což má velký úspěch hmotný a usnadňuje dobré řešení výtvarné. Francie nemá ještě ve stavbě zahradních měst tradice. Jsou zde v konfliktu krajní meze: konservatismus a snahy nejmodernější (Ie Corbujssier Ozenfant).

I menší státy, Holandsko, Belgie, mají několik pěkných zahradních měst.

Při koncepci myšlenky »Spořilova« vyšlo se ze zkušeností jinde získaných, jež se aplikovaly a přizpůsobily zdejším podmínkám a možnostem.

Bylo nutno vystříhati se experimentů a zbytečností. Vše střízlivě a věcně.

Akce obdržela pevnou finanční basi hypotekárními zápůjčkami dvou největších našich spořitelen a státní garanci.

Stavebně voleny moderní, ale vyzkoušené již metody, materialií užito vesměs prvotřídních.

Disposice domků, řešeny ve smyslu moderniho nazírání na učelný provoz v domácnosti, s krajním využitím místa. Použito hallového uspořádání jakožto nejúčelnějišího, nejekonomičtějšího a nejhygieničtějšího typu, výklenkového řešení místnosti. Rovněž vnitřní zařízení provedeno tak, aby vyhovovalo požadavkům na kulturní bydllení a účelnému vedení domácnosti.

Výtvarně byla zde opět vodítkem zásada střízlivosti, vhodné vyjádření účele a konstrukce na vnějšek a jednoduchost v celkovém projevu.

Již typisací objektů i jednotlivých součástí stavby oken, dveří, říms, plotů atd., jednotnou barvou a druhem omítky dociluje se i naprosto jednotného účinu. Tuto jedniotu ještě zavýsí použití jednotného oplocení živými piloty k ulicím a alejemi třešni v hospodářských uličkách.

Tím právě vyznačují se anglická zahradní města, že zeleni, sadům a zahradám věnuje se největší péče. Přirozeně, že úspěch v tomto směru v Anglii jest značně odůvodněn i podnebím..

Po vzoru amerických zahradních měst provádějí se chodníky na Spořilově. V širších chodnících provádí se pouze dlážděný pruh v šíři od 90 cm, kdežto zbytek zůstává nedlážděný. Výhodou jest úspora v nákladu a ježto vedení vodo- a plynovodní jsou vedena v částech nedlážděných, jsou i opravy snadné a levné.

Jest přirozeno, že postupem provádění mnohé z myšlenek nepodařilo se uskutečniti v plném rozsahu, že mnohé předpoklady se při praktickém provádění poněkud pozměnily a přizpůsobily jak finančním poměrům členstva družstva, tak i individuálním jejich požadavkům.

Jedno jest však jisto: rodí se zde dílo zdravé, velmi zdravé, jež ideově i praktickým provedením snese zajisté nejpřísnější měřítko a porovnaní s největšími díly a akcemi tohoto druhu v cizině.

[Na začátek stránky]