Aktuality

Letnice (Pentecost) 15. 5. 2016


Jean Restout (1692 - 1768): Seslání Ducha Svatého

Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích. Jsou vlastně završením Velikonoc. Oba svátky mají prapůvod v oslavách přírody: Velikonoce byly původně svátky jara, letnice oslavou začátku sklizně. Pohyb Velikonoc v křesťanském kalendáři však způsobuje i pohyb Letnic, a tak při časných velikonocích - už v březnu - o nějakém "létě" o Letnicích v květnu lze sotva mluvit.
Ale pro Židy i pro křesťany však oba tyto svátky znamenají mnohem víc. Židé si o Velikonocích připomínají historickou událost zázračného vyvedení Bohem vyvoleného národa z egyptského otroctví. O letnicích si pak připomínají další důležitou událost -
darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení, zmrtvýchvstání Pána Ježíše, a letnice jsou svátkem seslání Ducha svatého: deset dní po nanebevstoupení Kristově sestoupil Duch svatý na (ustrašené) apoštoly, kteří dostali sílu vyjít opět mezi lidi a neohroženě zvěstovat Kristovo poselství o Boží lásce k lidem.
Nejstarší zpráva o oslavách svatodušních svátků u nás byla zapsána už kronikářem Kosmasem. Dle kroniky prý český kníže Břetislav v roce 1092 vyhnal z české země všechny čarodějníky, věštce a hadače. Povedlo se mu tak vykořenit obyčeje a zvyky, které v té době o Letnicích vesničané v úterý nebo ve středu provozovali. Ti obětovali studánkám i "posvátným stromům". Tedy ještě koncem 11. století zachovávali naši předci zakořeněné pohanské zvyky svých praotců. V pozdějších dobách naši předkové oslavovali letnice hodokvasy, zpěvem a tancem. V sobotu před svátky se pečlivě vyčistilo celé stavení, které se potom vyzdobilo zvenku i zevnitř lipovými ratolestmi. Zelené větvičky se zastrkovaly za okna a ve světnicích za obrázky svatých, aby si mohl Duch Svatý, až příjde do příbytku v podobě holubice, kam pohodlně sednout.


 


[Na začátek stránky]