Spořilov: Osobnosti

MUDr Karel Kulhánek (1884-1962)



Karel Kulhánek


Společenský život se na Spořilově soustředil převážně kolem Sokola, kde se do různých činností zapojila celá Kulhánkova rodina. Karel Kulhánek se stal členem divadelního kroužku, některé hry sám režíroval a často a rád i v různých úlohách hrál (např. v operetě "To neznáte Čuprmyšku" /1929, 1932/ či ve hře "Madlenka z kovárny" /1935/, kde učinkoval jako obecní policajt Koulásek. I jeho dcera Karla v sokolském divadle hrála, a to postavičku Kašpárka).

Narodil se 15.5.1884 v Praze na Žižkově a zemřel 1.10.1962 na Spořilově.
Vyrůstal se svou starší sestrou v Praze na Žižkově, kde měl jeho otec Václav krejčovskou dílnu. Jeho druhým domovem byla Čáslav, kde trávil prázdniny i volné chvíle u své tety. Ta pak žila od roku 1928 až do své smrti s rodinou svého synovce na Spořilově. Po ukončení gymnázia vystudoval Karel Kulhánek medicínu a 27.11.1909 byl v malé aule na staroslavném učení Karlo–Ferdinandově v Praze veřejně prohlášen doktorem veškerého lékařství.
V letech 1914 – 1918 sloužil jako vojenský lékař v Rusku. Během pobytu v Čeljabinsku se oženil s Naděždou Alexandrovnou Vorobijovou (*1897 Kazaň), se kterou měl syna Václava (*1918 Čeljabinsk). Jako ruský legionář cestoval s rodinou do Vladivostoku a odtud se pak vraceli lodí do vlasti. Po příjezdu do Prahy se rodina rozrostla o syna Jiřího (1920) a nový domov našli v Praze, v Myslíkově ulici, kde si MUDr. Kulhánek zařídil zubní ordinaci. Když byla v roce 1928 postavena zahradní čtvrť Spořilov, přestěhovala se rodina i s dcerou Karlou (1926) z Kunratic do Prahy na Spořilov do domku s ordinací v ulici Boční II. V pozdějších letech pomáhala lékaři v ordinaci i jeho žena, která se vyučila dentistkou. V novém domě se narodila druhá dcera, Marie (1930).
Jako věřící katolík navštěvoval pravidelně bohoslužby jak v původním dřevěném kostelíku v Roztylech, tak také v novém kostele Bl. Anežky České na náměstí. Po ukončení II. světové války v roce 1945 odjel i s dcerou Karlou do koncentračního tábora Terezín, kde jako lékař pomáhal při likvidaci epidemie tyfu.
V 50. letech 20. století byla MUDr. Kulhánkovi zabavena ordinace na Spořilově a stal se zaměstnancem na zdravotním středisku na Roztylském náměstí, které bylo původně Hotelem Doubravský. Jeho žena později pracovala na zubním středisku v Záběhlicích. Do místností po ordinaci byl rodině přidělen nájemník a k jeho nastěhování nedošlo jen díky okamžité přestavbě přízemí. Určenému nájemci tak připadla pouze garáž, kde původně parkovala auto dcera Karla. Ta o něj přišla při pokusu o přechod hranice na Západ. A její muž, redaktor Jaromír Malý, byl odsouzen na 3 roky vězení v Jáchymově.
V posledních letech svého života sedával Karel Kulhánek rád u kulatého okna a kochal se pohledem na – i tehdy – krásné spořilovské náměstí.



Karel Kulhánek bydlel na starém Spořilově, Boční II.

[Na začátek stránky]