Spořilov: Aktuality

Drozd kvíčala Turdus pilaris L.



Drozd kvíčala


Areál výskytu (zimoviště jižně od čáry)


Ptačí hejno na stromě

Při svém poněkud opožděném tahu před zimou na jih, protahovaly od časného rána 26. ledna 2012 hejna kvíčal i nad Spořilovem. Jednalo se o mohutná hejna vždy o několika desítkách až stovkách kusů letících jihozápadním směrem. Část se snesla a obsadila vrcholky stromů či se přikrmovala na spadlých jablkách v zahradách a na bobulích ptačího zobu (ligustrum). Bohužel se nám však takto početná seskupení nepodařilo zachytit, ale neušla pozornosti zvláště ranních pejskařů. Na obrázku skupinka na vrcholu stromu ve špatném rozlišení mobilem.

Drozd kvíčala je pták trochu protáhlejší než drozd zpěvný. Délka 25 až 26 cm, ocas 10 cm, běhák 3,3 cm. Má šedou hlavu, hnědý hřbet, světlešedý kostřec, ostře ohraničený proti černému dlouhému ocasu. Spodní strana křídel při letu čistě bílá. Boky černě, šípovitě nebo oválně skvrnité, často jsou skvrny černohnědé, velké, zaujímající celé pero. V mládí je i na svrchu světle skvrnitý a letky světle lemovány. Zobák obyčejně šedohnědý, z jara pomerančový. Samice méně ostře zbarvena, zobák i z jara jen žlutošedý, nohy světlejší.

Doma je hlavně v severní a severovýchodní Evropě. Místy ale hnízdí i u nás. Na podzim a v zimě ho zastihneme v hejnech v alejích jeřabin a na bobulnatých keřích a stromech. Naše kvíčaly se stěhují směrem jihozápadním, v zimě u nás dlící jsou původu severo - a severovýchodoevropského. Na hnízdiště se vrací od konce března a na začátku dubna ve velkých hejnech o 100-150 jedincích. Létají poměrně vysoko, ale let přerušují při krmení na lesních okrajích, kde jsou keře s pozůstatky bobulí a dokonce i v zahradách. V dubnu, ptáci staví hnízda, a ve druhé polovině tohoto měsíce začínají snášet vejce. V první polovině května se začínají objevovat mláďata a koncem května až začátkem června hromadně opouštějí hnízda.

Hnízdo staví ze suchých stébel, větviček a jiných součástí rostlinných, někdy s trochou mechu, vše stmeleno zemí a mazanicí. Vnitřní výstelka je ze stébel trav. Hnízdo bývá vždy vysoko na různých listnatých i jehličnatých stromech, s oblibou na jasanech, břízách, olších, dubech, jilmech, hlavatých vrbách, také na borovicích. Obyčejně je více hnízd na jednom stromě. Vajíček 5 (6, 4, 7) od V.-VI. Vajíčka, jsou na zelenavě bílém nebo zelenavě modrém podkladu husté jemně rezavočerveně skvrněná. Někdy se objevují na tupém pólu černé vlasovky. Průměr 28,4 x 21 mm, váha skořápky asi 0,38 g. Sedí 13-14, krmí 14 dní.



Hladová kvíčala hledá spadaná jablka v zahradě v Severozápadní V.

[Na začátek stránky]