Spořilov: Aktuality

Tuto zprávu zařazujeme neradi,
ale náš kamarád ze Spořilova
právě po setkání s klíštětem
těžce onemocněl.
A letos jsou klíšťata obzvlášť aktivní

  Klíště obecné Ixodes ricinus (Linné, 1758)


  Mikrofoto spořilovského klíštěte z 19. 6. 2015. Zřejmě nymfa


  Mikrofoto spořilovského klíštěte - břišní strana


Popis
Klíště obecné Ixodes ricinus (Linné, 1758) Délka těla hladové samice 3,5-4,5 mm, šířka 2,8-3,2 mm, po nasátí až 11x7 mm. Délka těla samce 2,2-2,6 mm, šířka 1,2-1,4 mm. Nymfy dosahují v hladovém stavu zhruba 1,1 mm, larvy 0,8 mm (viz obr. dole). Štítek samice tmavě zbarven, alloscutum (hřbetní část za štítkem) červeně. Celá hřbetní strana samce je tmavá až černá. Nymfy rovněž většinou černě zbarveny, larvy hnědé. Samice se vyznačují dlouhými palpami, zaokrouhleným štítem, dlouhým vnitřním trnem na kyčli, dlouhými přísavkami na nohách a chyběním hřbetních růžků. Rovněž pro samce jsou typické dlouhé přísavky na nohách, dlouhý vnitřní trn na kyčli a nepřítomnost hřbetních růžků. Náš jediný externí (exofilní) druh rodu Ixodes.

Bionomie
Klíště obecné je hojně rozšířeno u nás především v listnatých a smíšených lesích až asi do 600 m nadmořské výšky, ojedinělé nálezy jsou známy až z výšky 1600 m (Mačička 1955). Imaga se v přírodě vyskytují v aktivním stavu skoro pravidelně od dubna do října. V některých letech se objevují prvé exempláře na vegetaci již v březnu a poslední v listopadu. Jarní nástup aktivity začíná velmi brzo, 1-2 týdny po odtáni sněhu. Za mírných zim mohou být nalézány samice na lovné zvěři dokonce mezi prosincem a únorem (Dyk a Zavadil 1971). Celkové období aktivity trvá však v našich podmínkách většinou 210-240 dní.
Obdobný průběh má i aktivita nymf. Larvy se objevují na vegetaci později, v dubnu nebo za méně příznivých podmínek až v květnu, poslední exempláře zjišťujeme v druhé polovině října až v prvé půli listopadu (Černý 1957, Černý a kol. 1965).
Průběh křivky sezónní aktivity je do značné míry ovlivňován charakterem mikroklimatu. V našich podmínkách je většinou dvouvrcholový, s maximy na jaře a na podzim, může však být i jednovrcholový (Rosický 1954).
Klíště obecné je typickým trojhostitelským druhem. Larvy a nymfy cizopasí především na drobných zemních savcích a ptácích, dospěle hlavně na velkých savcích volně žijících i domácích. Jako hostitelé tohoto klíštěte bylo dosud prokázáno u nás 47 druhů savců, 55 druhů ptáků a 4 druhy plazů (Černý 1972). Larva saje 2-6 dní, nymfa 2-7 dní, samice 5-14 dní. Po nasátí opouští každé stadium svého hostitele a další vývoj probíhá v opadance. Samice klade v závislosti na své váze až 5000 vajíček (Honzáková a kol. 1975). Zimovat mohou všechna stadia, a to v hladovém i nasátém stavu. Celý vývoj trvá v našich podmínkách nejčastěji 3 roky, může však kolísat mezi 2-6 roky (Černý 1958, Chrněla 1969). Líhnutí larev a svlékání nymf a imag probíhá nejčastěji ve třetí čtvrtině roku. Ke kopulaci dochází na hostiteli nebo i mimo jeho tělo.

Rozšíření
Klíště obecné je rozšířeno po celé západní, střední a jižní Evropě. Na jih zasahuje úzkým pruhem do severní Afriky (Alžírsko, Tunis), na severu dosahuje jižních oblastí Skandinávie. Na východ se jeho areál táhne zhruba do středního Povolží a jižně ji přes Gruzii, Arménii a Azerbajdžán až do severního Iránu a Turecka. U nás se vyskytuje na území celé ČR.



Podle Zlata Hájková, ed.: Roztoči a klíšťata škodící zdraví člověka, Akademia Praha 1979

[Na začátek stránky]