Aktuality

Papež Řehoř XIII., přestupný rok a 29. únor


Portrét papeže Řehoře XIII. od italské malířky Lavinie Fontana (1552-1614)

Řehoř XIII. (vlastním jménem Ugo Buoncompagni) se narodil 7. ledna 1502 v Boloni a zemřel 10. dubna 1585 v Římě.
V Boloni na univerzitě vystudoval práva a jako právník se dal do služeb několika biskupů, nejprve v Tridentu a později v Římě. Roku 1548 přišel na svět jeho nelegitimní syn Giacomo Boncompagni.
Roku 1565 byl jmenován kardinálem kostela svatého Sixta a vyslán na diplomatickou misi do Madridu. Dne 13. května 1572 byl zvolen papežem.

Jeho nejznámějším činem z roku 1582 bylo rozhodnutí reformovat juliánský kalendář a odstranit tak časový rozdíl, který se nashromáždil během staletí. Ve své bule Inter gravissimas popsal nutnost korekce dosavadního kalendáře. Od té doby známe tento reformovaný kalendář jako gregoriánský kalendář.

Řehoř XIII. se také snažil rozvíjet stavební činnost v Římě. Roku 1575 nechal přeměnit Diokleciánovy lázně na sýpku, nechal postavit gregoriánskou kapli v bazilice sv. Petra a roku 1580 byl na jeho příkaz rozšířen Kvirinálský palác, který se v dalších staletích stal sídlem římských papežů.
Z doby jeho vlády pochází nejstarší dochovaná papežská mitra.

A abychom ho jen nechválili, připomeňme jeho nadšené uvítání Bartolomějské noci, což byl masakr hugenotů ve Francii v srpnu 1572. Na paměť této události nechal razit i pamětní medaili.

Řehoř XIII. zemřel ve věku 84 let a je pochován v bazilice sv. Petra.


Aby se tedy jarní rovnodennost, ustanovená koncilními otci v Nikaji na 21. březen, do tohoto data vrátila, nařizujeme a přikazujeme, aby bylo z října roku 1582 odstraněno deset dní, a to od 5. října do 14. října včetně. Den, který bude následovat po 4. říjnu, kdy se tradičně slaví svátek sv. Františka z Assisi, budiž 15.říjnem a onoho dne nechť je slaven svátek mučedníků sv. Diviše, Rustika, a Eleutheria, stejně tak jako památka sv. Marka papeže a vyznavače, a mučedníků sv. Sergia, Bakcha, Marcella a Apuleia. Následujícího dne, 16. října, svátek sv. Kalixta, papeže a mučedníka. Pak budou 17. října oficium a mše osmnácté neděle po svatodušních svátcích; nedělní písmeno přejde z „G“ na „C“. Nakonec nastane 18. října svátek sv. Lukáše evangelisty, po němž pak budou následovat jeden po druhém svátky tak, jak jsou popsány v kalendáři.
Dále, aby se jarní rovnodennost neodchýlila od 21. března, ustanovujeme každý čtvrtý rok přestupným (jak je zvykem), s výjimkou celých staletí, které až dosud přestupné byly. Přejeme si, aby rok 1600 ještě přestupným zůstal, ale další následující celá staletí už přestupné roky mít nebudou, jen každé celé čtvrté století. První tři celá staletí tedy přestupná nebudou a teprve čtvrté století přestupné bude, takže roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebudou. Avšak rok 2000, tak jak jest zvykem, bude mít vložen přestupný den, únor bude tedy mít 29 dní a totéž pravidlo vkládání celého přestupného století bude platit pravidelně každé čtvrté století.

Řehoř XIII., bula Inter Gravissimas

Papežská bula vyhlášená dne 24. února 1582 a přechod na gregoriánský kalendář byl bulou stanoven na 5. října téhož roku.
Gregoriánský kalendář však nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích - větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. V Čechách původně pražský arcibiskup Medek oznámil změnu data z 14. na 25. listopad 1582. Protože však změna nebyla projednána na zemském sněmu, nevstoupila v platnost. Reformu tak realizoval svým mandátem až Rudolf II. (skok z 6.1.1584 na 17.1.1584). Ve Slezsku byla změna provedena z 12.1. na 23.1. 1584. Moravští stavové se k novému kalendáři přihlásili až v červenci téhož roku (po 5.10. následoval 16.10.). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil až r. 1587 (po 21.10. se psalo 1.11.).

Poznámka: Našli se i lidé, kteří se bránili novému kalendáři s oddůvodněním, že je tento připraví o 10 dní života. Jinak musíme upřesnit, že 29. únor - jako přestupný den - není vynálezem Řehoře XIII., ale byl zaveden už Juliem Cézarem v jeho juliánském kalendáři. Problémem bylo, že juliánský kalendář "nestihal" astronomické úkazy a teprve Řehoř XIII. zjednal nápravu.


Přechody na gregoriánský kalendář v některých zemích.
ZeměPoslední den
Juliánského kalendáře
První den
Gregoriánského kalendáře

Bavorsko  5. 10. 158316. 10. 1583
Rakousko  6. 1. 1584 17. 1. 1584
Čechy   6. 1. 158417. 1. 1584
Morava  4. 10. 158415. 10. 1584
Slezsko 12. 1. 158423. 1. 1584
Uhersko21. 10. 1587  1. 11. 1587
Prusko22. 8. 1610   2. 9. 1610
Dánsko18. 2. 1700  1. 3. 1700
Anglie  2. 9. 1752  1. 3. 1753
USA  2. 9. 175214. 9. 1752
Finsko17. 2. 175314. 9. 1752
Švédsko17. 2. 175314. 9. 1752
Švýcarsko17. 2. 1812  1. 3. 1812
Čína-----12. 2. 1912
Bulharsko31. 3. 191614. 4. 1916
Rusko31. 1. 191814. 2. 1918
Rumunsko18. 1. 1919  1. 2. 1919
Srbsko18. 1. 1919  1. 2. 1919
Řecko15. 2. 1923  1. 3. 1923
Turecko-----  1. 1. 1927
Egypt17. 9. 1928  1. 10. 1928


V nynější době činí rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dnů. Tento stav potrvá až do konce 21. století, kdy, počínaje 1. březnem 2100, naroste na 14 dnů.

[Na začátek stránky]