|
Bedřich Dobrodínský (1896-1979)
Bedřich Dobrodínský |
Bedřich Dobrodínský se narodil 13. 2. 1896 v Kunžaku (okr. Jindřichův Hradec) a zemřel 28. 10. 1979 v Praze.
Zpočátku se učil hrát na housle, flétnu a křídlovku pod vedením strýce Rudolfa Martínka. Ve čtrnácti letech nastoupil jako elév hudby 75. pěšího pluku v Jindřichově Hradci. Zde ho naučil hrát na harfu Gustav Milota, kterého měl po jeho odchodu do civilu za rok nahradit. Zdokonalil se u Josefiny Huberové (1912–13) na Mozarteu v Salcburku, kde začal hrát i sólově. Za první světové války po tříměsíčním pobytu na frontě onemocněl a po následném léčení v Křemži působil jako vojenský hudebník znovu v Jindřichově Hradci a poté v městském divadle v Debrecínu. Po válce byl flétnistou a harfistou v pražských biografech (1919), jako flétnista v Šakově filharmonii1) (1919–21), kde byl též spoluzakladatelem dechového kvinteta (první stálý český soubor tohoto obsazení) a v lázních Luhačovice (1921–22). Současně se 1919–20 dále soukromě vzdělával u Jana Balíka (flétna) a 1919-20 u Heleny Kličkové-Nebeské (harfa). Bedřich Dobrodinský proslul jako sóloharfista České filharmonie (1922–62), koncertní sólista i rozhlasový interpret.
Otec sbormistra Jana Marii Dobrodinského.
|
Z díla:
Houslové skladby:
- První vystoupení mladého houslisty, pro jedny nebo troje housle a klavír, violoncello ad lib (úpravy 6 ldových písní a sborové scény "Proč bychom se netěšili" z Prodané nevěsty, 1932; Praha 1934, 1946, 1957, 1960, 1973);
- Koncertino pro housle a klavír (1934; Praha 1934);
- Koncertino pro housle a klavír č. 2 D dur, op. 5 (1935; Praha 1936);
- Jarní nálada. Intermezzo pro housle a klavír (1936; Praha 1937);
- Dueta pro housle, op. 9 (1936, tiskem 3 části s názvem Hudební hříčky, Praha 1941; kompletně s názvem Dueta ve snadném slohu, Praha 1958);
- Tři tanečky pro housle a klavír, op. 12 (1937; Praha 1938, 1957, 1960, 1973);
- Koncertino D dur pro housle a klavír (1944; Praha 1945).
Klavírní skladby:
- Taneční suita, op. 4 (1934; Praha 1934);
- Jaro. Suita pro klavír (1937);
- Svatební pochod, pro klavír nebo varhany (1946; Praha 1947);
- Deset drobných skladeb (1955; Praha 1961).
Jiné komorní instrumentální skladby:
- Koncertino pro hoboj a klavír (1934; Praha 1934);
- Canzonetta pro flétnu a klavír (1937);
- Bagatela a rondo pro lesní roh a klavír (1941);
- Serenáda pro 2 fagoty (1944);
- Suita pro fagot nebo violoncello (1951);
- Suita pro harfu (části: 1. Ukolébavka, 2. Gavota, 3. Menuet, 4. Quasi polonéza, 5. Alla marcia 1952; Praha 1954);
- Barokní suita pro harfu (1955–56, části: 1. Preludium, 2. Gavota, 3. Air, 4. Sarabanda, 5. Gigue);
- Preludium a caprice pro flétnu a klavír (1962);
- Koncertní sonáta pro hoboj a klavír (1962);
- Impromptu pro harfu (Praha 1968);
- Dvě skladby pro violoncello a klavír (1970; části: 1. Legenda, 2. Burleska, Praha 1976).
Orchestrální skladby:
- Taneční intermezzo pro malý orchestr (1935);
- Preludium pro velký orchestr (1938);
- Koncert pro harfu a orchestr (1946).
Vokální skladby:
- Mše D dur, pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr (1930–39);
- Pastorální mše F dur, pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr (1939–40);
- Ave Maria, pro střední hlas, housle, violoncello a varhany (1940);
- Tantum ergo D dur, pro zpěv a orchestr (1940);
- Pastorální Tantum ergo F dur, pro zpěv a orchestr (1940);
- Vítáme jaro (1966) – cyklus písniček pro děti.
Knižní publikace:
- Filharmonie se směje (Praha 1941);
- Problémy harfové hry (Praha 1970).
---------------
1)Šakova filharmonie, český symf. orchestr, založený r. 1919 pod názvem Orchestr uměleckého klubu v Praze. V r. 1920 přezván na Šakova filharmonie a r. 1921 rozpuštěn.
Bedřich Dobrodínský bydlel na Spořilově, Jihovýchodní l. č. 7.
|
