Aktuality

Hřívnáči Columba palumbus (L. 1758) na Spořilově





Ještě před deseti lety byl holub hřívnáč na Spořilově úplnou raritou (viz např. Spořilovské noviny z 23.5.2006). Od té doby se však situace radikálně změnila a hřívnáč nad ostatními holuby úplně převažuje.
Na rozdíl od hrdličky zahradní je to pták tmavěji zbarvený, dospělí bílým (neuzavřeným) kolárkem kolem krku, zatímco hrdlička je světlé barvy s černým kolárkem. Hlasy mají také podobné, hrdlička ho má jednodušší. Hřívnáči byli vždy plašší než hrdličky. Hnízda staví na stromech. Setkali jsme se však s hřívnáči, kteří staví hnízda pod střechou na stavbách (např. Poděbrady, penzion Radost).
Částečně tažný druh. Ptáci ze severní a střední Evropy a západní Sibiře jsou vesměs tažní s hlavními zimovišti ve Středomoří, ptáci hnízdící v západní a jižní Evropě jsou přelétaví nebo stálí a populace z Britských ostrovů a severozápadní Afriky pouze stálé.
Holub hřivnáč je 35-45 cm velký pták s rozpětím křídel mezi 70-80 cm. Je zřetelně větší než všichni ostatní holubi žijící v ČR. Zbarvení je podobné zbývajícím druhům holubů. Tmavě šedomodrohnědý hřbet, kostřec modrošedý, krk je červený až hnědočervený s výraznou bílou skvrnou po stranách. Za letu je dobře vidět bílá páska na křídlech, která jsou jinak stejně zbarvena jako hřbet. Konce řídel jsou černé, stejně jako konec ocasu.
Hřívnáč, jako všichni jeho příbuzní, žije v trvalém (monogamním) svazku. Hnízdí od března 2-4x ročně, samice klade do jednoduchého hnízda dvě bílá vejce. O mladé pečují zpočátku oba rodiče, asi po 14 dnech přebírá péči samec.

Holubi se živí převážně rostlinnou stravou, v době krmení mladých jsou v potravě zastoupeni i měkkýši, žížaly a hmyz.
Původně plachý druh jehličnatých až smíšených lesů se stále častěji stěhuje do blízkosti člověka, čehož je Spořilov důkazem, neboť zde pták nemá respekt ani před blížícími se auty.