Spořilov: Aktuality

Houby na Roztylském náměstí



S houbama se na Roztylském náměstí setkáváme každý rok. Většinou se jedná o špičky, pýchavky, pestřece nebo žampiony. Také už zde byl pozorován hnojník. Letos však, na první letní den, zde byly nalezeny i hřibovité houby - babky. I to však není zas tak velké překvapení, protože na nedaleké zahradě domku v Severozápadní II. rostly babky po řadu let každoročně.

Takže pro přehled :

Špička travní Marasmius oreades Fr.





Roste na travnatých plochách od května do listopadu, často v tzv. "čarodějných kruzích". Zvoncovitý, později plochý, žlutohnědý klobouk s hrbolem, jehož okraj je žebernatý; dosahuje průměru 1-15 cm. Třeň je tenký, pružný. Dužnina je bledožlutá. Lupeny jsou tlusté a řídké. Část z nich nedosáhne třeně a končí před polovinou klobouku. Houba je jedlá.

Pečárka ovčí (žampion) Agaricus arvensis







Na Roztylském náměstí můžeme pečárky - žampiony nalézt od května do října, nejvíce pak v červenci a srpnu. Pečárka ovčí má klobouk 7 -15 cm široký, bílý, po poranění žlutý, ve stáří žlutavý nebo světle okrový, hladký nebo velmi jemně šupinkatý. Lupeny jsou dlouho nažloutlé, potom bledě masové, ve stáří čokoládově hnědé. Třeň je 8 -13 x 1,5 -3 cm velký, bělavý, po poranění žlutý, s bílým až žlutým prstenem. Dužina je bělavá, ve stáří okrová, výtrusy jsou purpurově hnědé, vejčité, tlustostěnné, hladké. Nejvíce jich najdeme pod restaurací "U břízy" nebo pod stromy proti cestovní kanceláři "Jurečka".
Přestože je žampion houba jedlá, všechny žampiony obsahují nebezpečný agaritin, který je potenciálně nebezpečný pro své rakovinotvorné a mutagenní účinky. Tepelnou úpravou se však ničí. Zato většina druhů pečárek, zejména těch, které rostou mimo les, se vyznačuje tím, že snadno absorbují z půdy některé kontaminanty, především těžké kovy a tím se stávají ke konzumaci nevhodnými.



Hřib babka boletus pascuus



Tento hřib roste od července do listopadu. Klobouk má 3 -8cm široký, hnědý, v dospělosti políčkovitě rozpraskaný a v trhlinách červený. Póry jsou žlutě zelenavé, po pomačkání modrozelené. Třeň je 3 -6 x 7 -1,4 cm velký, žlutý, v dolní polovině karmínově červený. Dužina je žlutá, pomalu modrající.



Václavka obecná Armillaria mellea





Objevení se václavky na Roztylském náměstí sotva způsobí radost zdejšímu zahradníkovi. Je to sice jedlá a chutná houba, ale pro stromy dost nebezpečná, neboť může kromě odumřelých stromů napadat i stromy živé. Roste začátkem podzimu v září a říjnu. Její klobouk má v průměru 2 - 15 cm a je proměnlivý ve svém vzhledu i zbarvení. V mládí je vyklenutý, později se zplošťuje a ve stáří může být až prohnutý. Barva je medově žlutá až tmavě hnědá. Třeň měří 5 – 15 cm. Lupeny jsou v mládí bílé, časem hnědnou. Dužnina je bílá, vůně silná, nasládlá. Výtrusný prach je bělavý. Obyčejně rostou ve velkých trsech na pařezech nebo pod stromy.



[Na začátek stránky]