Průvodce Praha: Spořilov

  Záběhlické tvrze



  Zbytky tvrze, odkryté archeologickým průzkumem

O existenci záběhlické tvrze máme zprávu již ze 14. století. Víme také, že ve tvrzi v letech 1407 a 1408 pobýval král Václav IV. (který později dal přednost Novému hradu v Kunraticích). Vzhledem k morfologii terénu šlo nejspíše o tvrz vodní.
V roce 1420 dobyli tuto tvrz Pražané a rozbořili ji. Od té doby bylo její umístění zcela zapomenuto.

Tento zajímavý nález podpořil teorii význačného českého historika Augusta Sedláčka, který psal o záběhlické vodní tvrzi zničené husity v roce 1421. Při bagrování dna Hamerského rybníka v únoru 1960 bylo náhodně pracovníky Vodních staveb objeveno jakési zdivo, které přivolaní archeologové ztotožnili se zapomenutou záběhlickou tvrzí. Následný archeologický průzkum Muzea hl. města Prahy v r. 1960 - prováděný pod vedením Norberta Maška - pak zjistil více, i když bohužel na detailní průzkum nebylo mnoho času a byla odkryta jen malá část celého objektu. Byla prokopána a prozkoumána plocha cca 120 m2, což je asi čtvrtina celkového původního rozsahu stavby. Našly se zde zbytky dvou obdélníkových místností, z nichž větší měla rozměry 11 x 7 m s 80 - 90 cm silnými základovými zdmi. V ní byla odkryta i podlaha ze čtvercových, dobře vypálených cihlových dlaždic. Ve vedlejších zdech byly zjištěny stopy po staré dřevěné podlaze. Na jihozápad od této místnosti byl nalezen menší obdélníkový objekt se šířkou zdí 110 - 120 cm, který je možno považovat za součást fortifikace. Kromě toho archeologové spolehlivě zjistili tři další místnosti (na sever a východ), které celkově vytvářely obdélník 21 x 15 m. V bahenních nánosech byly nalezeny prejzy ze střechy a četné zlomky keramiky, kterou odborníci datují na přelom 14. a 15. století. Pod základy středověkého objektu bylo nalezeno několik zlomků slovanské keramiky, ukazující na mnohem starší osídlení této spořilovské lokality, a to z mladší doby hradištní.
Po průzkumu byly zbytky tvrze zasypány a rybník opět naplněn vodou.

Druhá záběhlická tvrz bývala v místech dnešního zámku. Tato tvrz byla ve druhé polovině 17. století saskými vévody, kterým tehdy patřila, přestavěna na zámek. Tento předpoklad podporuje i stavebně historický průzkum zámecké budovy. Podle dvoumetrových zdí levé části průčelí a levé boční zámecké zdi je možno usuzovat, že původní tvrz měla pravděpodobně obdélníkový půdorys o rozměrech 18 x 21 m a k tomuto původnímu objektu byla při přestavbě doplněna další část průčelí s věžovitým přístavkem.





 


[Na začátek stránky]