Průvodce Praha: Spořilov: Hamerský rybník

  Kostel Narození P. Marie1)


  Celkový pohled

Nejvýznamnější záběhlickou stavbou je původně románský kostelík Narození Panny Marie, situovaný na ostrově mezi Botičem, Hamerským rybníkem a náhonem od práčského jezu. Kostel stojí uprostřed hřbitova, zrušeného už počátkem 20. století. Hřbitov připomíná jen kříž severně od kostela a ohradní zeď. Ze Záběhlic ke kostelu vede cesta přes most přes Botič. Most byl na počátku 20. století dřevěný, dnes je betonový, na jehož stavbu byl použit materiál ze zbouraného Štefanikova mostu přes Vltavu.
Kostel byl kdysi farním a do roku 1354 zde byl farářem syn krále Jana Lucemburského Mikuláš. Při tomto kostele farářoval r. 1404. také jeden z odpůrců Husových, pražský patricijský synek a kanovník Jan Náz, později oltářník v Kutné Hoře a posléze biskup Kostnický.
Orientovaná stavba z první poloviny 12. století byla přestavěna ve 14. století, kdy byla půlkruhová apsida nahrazena nynějším gotickým presbytářem. Kostel byl opět přestavován v letech 1876-1880, v celkovém nákladu 8483 zlatých a 36 krejcarů. Dne 6.září 1876 totiž věž zasáhl blesk a celou stavbu citelně poškodil.
Přestavbu vedl v duchu dobových puristických názorů známý architekt, archeolog a konzervátor Antonín Baum se svým dlouhodobým spolupracovníkem architektem Bedřichem Münzbergerem. Původní románská věž, díky podmáčenému podloží už značně nakloněná, byla zbourána a nahrazena pseudorománskou. Už někdy před tím byly sloupky, oddělující sdružená okna, nahrazeny pilířky a poničené sloupky později nalezeny ve stavební suti.
S vysokou pravděpodobností byla i tato původní románská věž postavena později než loď, protože se při jejím bourání zjistilo, že nebyla stavebně s lodí spojena a mezi oběma stavbami byla spára. Při bourání věže v roce 1878 byla v základech v dvoumetrové hloubce nalezena bronzová noha románského svícnu, která je dnes uložena ve sbírkách Národního muzea. Ta je tvořena vzájemně se proplétajícími draky a dokomponována srdcovými listy a rybami. Tehdy byly také nalezeny zbytky původní dlažby, která měla ležet 80 cm pod úrovní současné podlahy. Ještě poznamenejme, že při bourání věže byly v zazděném výklenku nalezeny vejce a kostra ropuchy, což byl zřejmě dobový, ale zcela nekřesťanský rituál.
Do současnosti se z románské stavby dochovalo obvodové zdivo lodi, které je provedeno řádkovou technikou a je na několika místech jižní fasády formou sond od roku 1948 obnaženo. Taktéž se dochovaly dvě špalety románských oken, z nichž jižní je ve ve velmi dobrém stavu, ale ze severní jen zbytky. V té době byl také vyzděn příkop kolem kostela, který umožňuje odvětrání vlhkosti (hladina rybníka je výše než původní podlaha kostela).
Zvony z roku 1856 a 1876 se nezachovaly. Současné zvony ulil zvonař Manoušek v padesátých letech minulého století a zvoní se na ně dosud ručně.
Měděné kování a jiná klempířská práce při obnově kostela koncem 19. stol. byly posledním dílem již zmíněných nedalekých měděných hamrů.



Při novodobých úpravách byl zazděn vstup portálem z jihu, který lze ještě vidět na Liebscherově kresbě z konce 19. století. Vlevo od kostela je na obraze stará škola. V nové době byl kostel opravován naposledy v roce 20002).


  Portál kostela (nepůvodní)

 


   Interiér kostela

Interiér
Interiér v návaznosti na gotický presbytář byl pojat novogoticky. Klenba presbytáře je žebrová, svorník má znakový štít s namalovaným erbem svobodných pánů Korbů z Weldenheimu. Zpředu je vytesána lidská tvář. Loď má dvě pole klenby plackové do širokého příčného pasu zaklenuté.
Dnes už zabílené nástěné malby byly od malíře Jana Václava Kouckého (1827-1896).
Oltář je novogotický z roku 1861 s oltářním obrazem Narození P. Marie od pražského malíře Rudolfa Müllera.
Novogotické varhany vystupují do lodi na dřevěné konzole.

Rudolf Josef Müller2)
Narodil se 28.12.1816 v Liberci a tamtéž zemřel 6.3.1904.
Studoval na pražské malířské akademii. Po krátkém pobytu ve Vídni se v roce 1835 trvale usadil v Praze. Jeho obrazy mají převážně náboženskou tématiku a je autorem řady oltářních obrazů (Nanebevstoupení Páně /Salzburg/, První přijímání sv. Václava /Třeboradice/, Narození P. Marie /Turnov/, Narození P. Marie /Záběhlice 1861/, sv. Ludmila /Praha Hradčany-kostel sv. Benedikta/, Spasitel /Praha kostel Nejsvětější Trojice/, Veraikon a sv. Alois /Praha-Týnský chrám/, P. Marie s dítětem, sv. Jan a Nanebevstoupení Páně /Šipín/ aj.)
Ve sv. Vítu na Hradčanech se podílel na návrzích oken v kapli sv. Jana Nepomuckého. Maloval také portréty (kardinál Schwarzenberg, královna Marie Kristina Sardinská, císař František Josef I. /pro pražskou a krakovskou univerzitu/) a kartony (např. Siegfried a Chriemhilda, Karel IV. při stavbě Hladové zdi aj.).

 


   Půdorys kostela (černě - románské zdivo do roku 1878)

Korbové z Weldenheimu - původně pražští měšťanové - byli v roce 1814 povýšeni do rytířského stavu s predikátem "z Weldenheimu". Tehdá jim už patřil zámek v Kunraticích u Prahy (od r. 1801, kdy jej koupil Josef Antonín Korb). Bedřich Korb v roce 1825 koupil ještě panství Slapy a Davle. Záběhlice pak koupil v roce 1841 Karel Korb a držel je až dokonce století. Za něj byla provedena oprava kostela a na svorník vymalován Weldenheimský znak. Po požáru v roce 1886 nechal Karel Korb také přestavět záběhlický zámek.


1) Akt "narození P. Marie" nemá oporu v kanonických evangeliích. Popisuje ho však apokryfní evangelium sv. Jakuba.
Liturgická oslava narození Panny Marie má svůj původ na východě. Nejstarší zmínka o něm se dochovala v kázáních Ondřeje Krétského (+ 720). Na západě byl zaveden asi za papeže Sergia (687 až 701). Podobně jako o Nanebevzetí Panny Marie konal se v Římě kdysi i v tento svátek slavný průvod z chrámu sv. Hadriána do hlavní mariánské baziliky Panny Marie Větší (Maggiore). Průvodu se účastnil i papež, kráčeje ulicemi římskýmí bos jak bylo zvykem při všech kajících pobožnostech.
2) V historii se kromě našeho Rudolfa Müllera (1816-1904) setkáme ještě s dalšími malíři, nositeli stejného jména: Rudolf Müller (1802-1885), švýcarský krajinář a Rudolf Müller-Gerhart (1873-1962), německý malíř, který se rovněž věnoval krajinomalbě.
3) Po nedávném zveřejnění zprávy o pokladu na pozemku kostela v bulvárním tisku, došlo k nelegálním pokusům kopat na bývalém hřbitově

[Na začátek stránky]