Průvodce Praha: Spořilov: Hamerský rybník: Ptáci

Kachna divoká - Anas platyrhynchos L. (1758)


Kachna divoká s káčaty na Hamerském rybníce

Kachna divoká Kachny divoké jsou jedním z nejhojnějších a také nejrozšířenějších druhů kachen. Hnízdí v celé Evropě, kde jsou stálé, toulavé a z nejsevernějších oblastí i tažné. Ty zimují už ve střední a západní Evropě nebo také ve Středozemí. Na hnízdiště se vracejí v párech koncem února až začátkem března. Obývají stojaté vody, někdy i řeky, a to i ve městech. Nicméně první kachna divoká prý vyvedla mladé v Praze až roku 1915. Zjara začíná tok, kdy se partneři obeplouvají, samec sklání zobák a čepýří peří, pocukává ocasem, pokyvuje hlavou, ponořuje zobák do vody apod.
Hnízdo staví samice sama. Bývá nejčastěji na zemi, někdy i daleko od vody, ale také na stromech.
Hnízdo je vystlané listy, stébly, drobnými klacíky a hustě obklopené prachovým peřím. Samice snáší obvykle 9 až 13 vajec, na kterých sedí sama 22 až 26 dní. Po oschnutí mláďat je odvádí na vodu, někdy i přes frekventované ulice.
Za potravou létají kachny především po soumraku. Živí se různými semeny, výhonky, trávou, také však sbírají potravu na hladině a loví i hmyz, červy apod. Kachna vodí mladé až do dospělosti, které se však dočká jen jejich zlomek. Jsou kořistí štik nebo hlodavců, ale také nemocí.
Před vyčištěním Hamerského rybníka podléhaly někdy v létě kačeny tzv. botulismu, což je otrava neurotoxiny z rozkládajících se ryb a jiných mršin.


Vybarvení kachny (nahoře) a kačera (dole)

Kachna divoká dorůstá délky 50 - 60 cm, hmotnosti okolo 690 - 1300 g a rozpětí křídel činí 81 - 95 cm.
Samice má přírodně hnědé peří s bíle olemovanou, temně modrou částí křídla. Samec má kovově zelenou hlavu a žlutý zobák. Zelenou hlavu od kaštanově hnědé hrudi odděluje bílý obojek. Zbytek těla přechází od modrozelených křídel až po světle šedé břicho. Samec má rovněž modré zrcátko na křídlech. Jak samec tak i samice mají červené až oranžové nohy.





[Na začátek stránky]