Průvodce Rakouskem

  Pravěký muž Ötzi - "Eismann"


  Odnášení těla Ötziho z místa nálezu

Ötzi byl objeven manželi Helmutem (+2004 - ztratil se v horách) a Erikou Simonovými, když se ve čtvrtek 19. září 1991 vraceli z alpské túry poblíž rakousko-italské hranice západně od vrcholu Similaun (3606 m n.m.) na hlavním alpském hřebenu (Ötzalten Alpen). Při cestě si všimli, že z ledu vyčnívá lidská hlava s rameny. Zpočátku se domnívali, že jde o zmrzlého horolezce nebo výletníka. Ohlásili to v blízké chatě (Similaunhüte, 3017 m n.m.) a na místo se vypravili rakouští záchranáři. Byl to pro ně běžný případ, toho roku již sedmý. Ani po hodině práce, kdy se "zachránci" snažili horolezeckým cepínem a lyžařskými hůlkami mrtvého muže z ledu vyzvednout se jím ho nepodařilo z ledu vyprostit. Přitom mu prorazili bedra, poničili zbytky oděvu a také zlomili lovecký luk. Nešetrnost postupu vyplývala z toho, že byli stejně jako Simonovi přesvědčeni, že vyprošťují běžnou oběť laviny.
Ale pak se zhoršilo počasí a museli odejít. Odnesli si při tom měděnou sekyrku s topůrkem. Podle ní odhadli, že může jít muže, zmrzlého tak před 50 lety. Třetí den v sobotu sněžilo, objevili se další turisté a také první novináři. Zjistili tetování na zádech, tělo totiž leželo na prsou. Čtvrtý den v neděli vyšly první zprávy o "starém válečníkovi se svázanýma nohama" a první fotografie. Polovyhrabané tělo se však začalo rozkládat a páchnout.
U nálezu se objevil také známý horolezec R. Messner, který jeho stáří odhadl na 500 let. Jasno do věci však vnesl až přizvaný archeolog, ordinář university v Innsbrucku Konrád Spindler. Ten podle doprovodných nálezů usoudil, že jde o pozůstatky člověka minimálně ze starší doby bronzové, tj. z doby zhruba okolo roku 2000 př. n. l.
Teprve v pondělí 23. 9. 1991 odpoledne se dostává sekera a tělo k odborníkům soudního lékařství na univerzitě v Innsbrucku. Muž dostal přezdívku Ötzi, podle údolí Ötz, v jehož blízkosti zahynul.
Aby předešli dalšímu rozkladu, okamžitě tělo umístili do mrazicího boxu. Jen na několik desítek minut odtud vědci vyňali Ötziho mumii, aby ji prozkoumali. Mumie byla neobyčejně zachovalá, protože od začátku byla uložena v kamenné jámě vyplněné sněhem, stranou od hlavního pohyblivého ledovce. A při tom bylo potvrzrno, o jak důležitý nález se jedná. Dnes je díky asi dvaceti radiouhlíkovým testům jasné, že Ötzi žil a zemřel někdy v intervalu 3350–3100 př. n. l., tedy hluboko v pozdní době kamenné. Byly provedeny antropologické, histologické, bakteriologické a další testy. Podrobně byly prozkoumány i artefakty, nalezené spolu s Ötzim.
Spekulovalo se také o způsobu jeho smrti, ale nakonec se přišlo na to, že Ötzi byl pravděpodobně zabit v jakémsi pravěkém souboji šípem. Hrot smrtícího šípu se nalezl rentgenem, zaražený pod lopatkou.
A protože místo nálezu bylo na hranici Rakouska s Itálií, začaly se obě strany dohadovat, komu vlastně nález náleží. Dokonce se kvůli tomu znovu přeměřoval přesný průběh hranice. A tak se zjistilo, že Ötzi ležel jen 92 m na italské straně hranice. Od roku 1998 je Ötzi uložen v muzeu v Bolzanu v ledovém iglů a v tamnějším muzeu je uložena i část vybavení, které u něj bylo nalezeno. Na místě nálezu byl posléze zbudován kamenný památník.

Kdo byl Ötzi? V době smrti to byl muž ve stáří 30-45 let, který se narodil kolem roku 3300 př. n.l. Byl přibližně 160 cm vysoký a vážil kolem 50 kg. O jeho postavení ve společnosti se stále ještě vedou dohady. Převládá názor, že to byl pastevec a lovec. Četná tetování a bohatá výzbroj však odkazují k významnějšímu postavení v komunitě.
Neméně zajímavé bylo i to, co měl Ötzi u sebe:

  • Bronzová sekerka s tisovým topůrkem
  • Tisový luk délky 182 cm, tlustý uprostřed 30 mm, na okrajích 11,6 mm. Podle některých známek nebyl luk ještě zcela dohotoven. Odhadovaný dostřel luku byl 180 m
  • toulec se dvěma hotovými a 12 nedokončenými šípy
  • krosna
  • pazourková dýka
  • síť na lov ptáků
  • potřeby na rozdělávání ohně (pazourky, hubka, uhlíky a březová kůra)
  • Oděv: čepice z medvědí kůže, kabát z kožešiny ovce, sešívaný zvířecími šlachami, kalhoty z kozí kůže, zástěra kozí kůže a boty z medvědí kůže uzpůsobené na pohyb ve sněhu. Nás bude zajímat, že u průzkumu Ötziho bot byl i český odborník - doc. ing. Petr Hlaváček, CSc z Technologické fakulty Baťovy univerzity ve Zlíně. Na jeho popud byla vyrobena a vyzkoušena replika Ötziovy obuvi.


Poznámka: Protože Ötzi se ukázal jako atrakce, která přináší peníze, Simonovi žádali nálezné. Po dlouhých soudních tahanicích dostala až po smrti manžela Erika nálezné v přepočtu asi 3,7 mil. korun.


[Na začátek stránky]