Aktuality

Bělásek řeřichový - Antocharis (Euchloë) cardamines (Linnaeus, 1758). Typová lokalita: Švédsko.


 Samec běláska řeřichového (Reichhoff)

Motýl rozvíjejícího se jara, který v dubnu a květnu poletuje zcela hojně na lesních paloucích, u cest i na lukách. Sedává s křídly porozevřenými. Samečka poznáme velmi lehce i v letu, neboť oranžové políčko na předních křídlech je dobře znatelné. Housenka, která je modravě zelená a má po straně bělavý pruh, žije na počátku léta na řeřišnici luční (Cardamine pratensis L.).

Etymologie
Z řeckého anthos=květ a charis potěšení. Euchloë z řeckého euchloos pěkně kvetoucí. Cardamine - od řeckého kárdamon, což je název živné rostliny.

Výskyt
Motýl žije na lukách, v zahradách, při potocích, na vlhkých i suchých místech. na lesních mýtinách, vystupuje až i nad 1500 m. Létá pomalu, ♀ více při zemi.
Motýl se líhne dopoledne. Noc přečkává na příklad v hustém křoví. Motýl má 1 generaci v IV-V, event. V-VI, v horách i v VII-VIII. Velmi vzácně se vyskytuje ve střední Evropě i druhá částečná generace v IX. U nás však byla dosud pozorována pouze I. generace.

Rozšíření
Motýl je velmi rozšířen a nevzácný.
Celá palearktická oblast (Evropa, Sibiř, Sachalin, Hokkaido).
Rozšíření v ČR ukazuje mapka:

Konvička

Na Spořilově dosti běžný, pomalu létá a dlouho sedí. V roce 2014 byl pozorován ♂ v Severozápadní III. už 27. března kolem poledne. Dne 12. 4. 2016 pak taktéž ♂ v Třešňnovce nad Hamerským rybníkem.

Rozměry
Délka předního křídla 18-22 mm. Základní barva bílá; u ♂ diskoidální skvrna malá a černá, od ní k apexu oranžová a apex černý; ♀ bez oranžové skvrny se širším černým apexem. Spodní strana zadních křídel zeleně mramorovaná. Létá IV.—VI.

Vajíčko
Vajíčko je vzpřímené, 1,25 mm vysoké, 0,6 mm široké, soudečkovité, s 11-13 podélnými žebry na povrchu. Je žlutavě bílé, po dvou dnech oranžové a před vylíhnutím šedé. Bývá připevněno jednotlivě na rubu listu, na plodu a hlavně na květech živné rostliny. Stadium vajíčka je 4-12 dní, může se vyskytovati od IV do VII. ♀ klade vajíčka i v zajetí. Vajíčka byla nalezena kromě na běžých živných rostlinách též na Aubrietía dekoidea D. c.

Housenka a její živné rostliny
Housenka žije v VI-VII (V-VIII) na stinných i slunných místech, na suchých i mokrých.
Živné rostliny jsou převážně křížaté: česnáček lékařský (Alliaria officinalis ANDRZ.) tařice (Alyssum), huseník Gerardův (Arabis Gerardi BESS.), barborka obecná (Barbaraea vulgans R. BR.), dvojštítek (Biscutella.), kokoška obecná (Capsella bursa pastoris L.), řeřišnice luční (Cardamine pratensis L.), řeřišnice lesní (C. silvatica LMK.), hořínka rakouská (Conringia austriaca RCHB.), křez úzkolistý (Diplotaxis tenuifolia D. C.), trýzel východní (Erysimum orientale), večernice vonná (Hesperís matronalis L.), boryt (Isatis), lnice (Linaria), hulevník lékařský (Sisymbrium officinale SCOP.), penízek rolní (Thlaspi arvense L.), penízek prorostlý (Th. perfoliatum L.), strmobýl obecný (Turritis glabra L.).
V zajetí požírá i hořčici a brukev. Housenka roste nestejnoměrně, v přírodě lze ji zastihnout v témž čase v rozdílných velikostech. Stadium housenky je 2-5 týdnů, svléká se 4x. Mladé housenky dělají dírovitý požer v listech a květech, dospělá požírá též plody. Je příležitostně dravá.

Kukla
Kukla se špičatou hlavou je upevněna obyčejně na lodyze hlavou vzhůru opaskem a vlákny na zadečku. Z počátku je zelená, po týdnu hnědá. Vzácně zůstane kukla zelená. Pravidelně však přezimuje, někdy i dvakrát. Stadium je tedy až 2 roky a lze ji zastihnout ve všech měsících.



 


[Na začátek stránky]