Aktuality

  Svatá Anna - 26. července


Pranostika: "Svatá Anna - chladno z rána" je snad všeobecně známa. Ale chladno není způsobeno nízkou teplotou, ale spíš zvyšováním vzdušné vlhkosti. Účastníci posledního trhu na Spořilově svorně vypovídali, že postupně za poslední dny - ačkoliv ranní teplota neustále stoupala: čtvrtek 16°C, pátek 17°C a sobota 18°C - ráno pociťovali stále větší chlad. Pozvolný pocit chladného vzduchu nemusí však být ani každý rok stejný. Dokonce v roce 1983 byl po svátku sv. Anny naměřen pro ČR absolutní teplotní rekord +40,2°C.

Co dnes víme o sv. Anně
Ženské křestní jméno Anna patří k nejoblíbenějším jménům u nás. V ČR ho má 151558 lidí. Jedná se o 4. nejčastější jméno podle statistiky jmen.
Jde o křesťanské jméno, které má svůj původ (stejně jako jméno Hana) v hebrejštině. Pochází ze slov „channah“ či "chana", které se významově překládají jako "milá", "milostivá" či "milostiplná".
Podle tradice jméno Anna je jméno matky P.Marie. V evangaliích ho však nenajdeme. Legenda se opírá o apokryfní protoevangelium sv. Jakuba.
Anna se podle tradice narodila v Betlémě a ve 24. roce svého věku se pak zasnoubila se sv. Jáchymem, tehdy už více než padesátiletým, který měl v Nazaretě dům a majetek. Protože však ani po 20 letech manželství neměli děti, nepřipustil je kněz k oběti. Teprve když Anně bylo 44 let, porodila 8. září dceru Marii (v Nazaretu nebo v Zippori). Po čtyřech letech zemřel Mariin otec Jáchym, podle podání už 80-tiletý. A Anna do svých 50-ti let porodila další dvě děti. Podle legend totiž byla Anna po smrti Jáchyma ještě dvakrát vdaná. Každému ze třech manželů porodila dceru jménem Marie. Marie Panna - dcera Jáchyma - byla nejstarší z nich. Otcem druhé z nich byl Kleofáš. Nejmladší Marie, dcera Salomeho porodila mimo jiné apoštola Jana. Babičkou Ježíše se sv. Anna stala 61-ti letech a zemřela až ve vysokém stáří.

Rodina sv. Anny (Saint Servacius Maastricht)


Horní řada zleva: Emyu, druhý manžel Anny Kleofáš, první manžel Jáchym, sv. Anna, třetí manžel Salomas a Zachariáš.
Dolní řada: Memelie (s turbanem, pod ní syn Servatius), bez vousů Alfeus (Kleofáš) se synem Judou Tadeášem, Marie Kleofášová se syny, sv. Josef, Marie - dcera Anny - s Ježíškem, Marie Salome (děti Jan a Jakub Větší), s brýlemi její muž Zebedeus, Alžběta s jablkem (pod ní sv. Jan Křtitel).

O osudu jejich ostatků jsou dvě verze: podle první je odvezli Lazar a Marie Magdalena v roce 47 do Francie, podle druhé byly ostatky převezeny do Cařihradu a tam později uloženy v chrámu Hagia Sophia.

Ve východní církvi byla Anna ctěna již od 4. století, ale teprve papež Urban VI. v roce 1378 dovolil uctívat Annu jako světici v Anglii a posléze Řehoř XIII. v roce 1584 zavedl její svátek univerzálně v celé západní církvi a ustanovil pro něj 26. červenec, který - dle tradice - byl dnem její smrti. Také Jáchym se dočkal svého svátku, když papež Řehoř XV. v roce 1622 ustanovil svátek sv. Jáchyma na neděli po Nanebevzetí P. Marie [16.8.].

V Praze má sv. Anna sochu na Karlově mostě. Sochu vytvořil v roce 1707 z pískovce M. V. Jäckel na náklady komořího a hejtmana Starého Města pražského hraběte Rudolfa Josefa z Lisova, pána na Novém Stránově a Vtelně; patrně nejpoetičtější sousoší na mostě. Svatá Anna je zobrazena v dobově oblíbené podobě "samotřetí", tj. ve společnosti své dcery Panny Marie a vnuka Ježíše Krista, kterého chová na ruce a který objímá zeměkouli s křížkem. Druhou rukou objímá Pannu Marii, která k ní vroucně shlíží a podává jí kytici růží. Marie je zobrazena jako děvče, což symbolizuje její nevinnost. Na hranolovém podstavci je umístěn znak donátora a jeho manželky. Originál je umístěn ve vyšehradském lapidariu v Gorlici, na mostě byla osazena kopie od V. Adamce a M. Pokorného z roku 1999.