Průvodce po Dalmácii: Hvar

 


Sv. Štěpán I. - papež (? - 257)

Socha papeže sv. Štěpána I. na průčelí katedrály
Sv. Štěpán se narodil ve 2. století po Kr. v Římě Joviovi, původem Řekovi. V Římě byl arciděkanem a poradcem papeže Lucia I., který si ho vybral za nástupce. Po Deciánově pronásledování křesťanů v letech 250-251 se církev dostala do problémů, spočívajících v otázce, co s kněžími, kteří podlehli nátlaku a zpronevěřili se církvi. Do těchto poměrů přišel začátek Štěpánova pontifikátu dne 12. 5. 254
Hned po jeho nastoupení ho Lyonský biskup Faustinus nutil k zakročení proti Marciánovi, biskupu v Arles. Faustinus si vzal na pomoc kartaginského biskupa Cypriana a údajně Štěpán v tomto případě povolil. Jinak ovšem Cypriánovi čelil v otázkách platnosti křtu a jiných svátostí, udělených osobami, kteří za pronásledování zklamali, či podlehli bludům. Do církevních dějin se zapsal rozhodnutím, že svátosti, udělené kacíři, mají stejnou platnost, jako by je uděloval schválený duchovní (Decretum contra rebaptizantes). Poprvé take uplatňuje ve sporu s Cypriánem nadřazenost římského biskupa nad ostatními, což odůvodňuje následnictvím sv. Petra s poúkazem na evangelium (Matouš 16, 17-18).
Zemřel 2. srpna 257 v Římě a byl pochován na kalixtově pohřebišti na via Appia v papežské kryptě. Odtud byl přenesen Pavlem I. do kláštera, který na jeho počest Pavel I. založil.
O jeho mučednictví se vedou spory. Nicméně se zobrazuje s mečem v prsou nebo s knihou, někdy také jak šlape po obrazech pohanských model.
Svátek má v den své smrti, tj. 2. srpna a ve Hvaru je to důvod ke vzpomínkové slavnosti s procesím.


 


[Na začátek stránky]