Hvar: Napoljun

Hvarská observatoř


Budovy hvězdárny pro stelární astronomii

Koncem 60-tých let se v Ondřejově začalo uvažovat o výstavbě velkého slunečního dalekohledu. Konaly se zde četná astroklimatická měření a dokonce byl ing. arch. Vladimírem Fenclem vypracován projekt věžového slunečního teleskopu. Klimatické podmínky provozu sluneční observatoře na Ondřejově se však na tak velkou investici ukázaly značně neuspokojivé. Malý počet hodin slunečního svitu, silná turbulence a v neposlední míře letecký koridor, který způsoboval četné kondenzační pruhy, vedly k hledání náhradního místa. Bohužel v rámci Československa se však takové místo nenašlo a nezbylo, než se poohlédnout v zahraničí.
Jako optimální pro sluneční pozorování se jevil tehdy jugoslávský ostrov Hvar, který má mj. 2745 hodin slunečního svitu v roce. A tak ve spolupráci Astronomického ústavu ČSAV se záhřebskou univerzitou byl pro hvězdárnu vybrán kopec Sv. Nikolo nad městem Hvarem a sluneční observatoř vestavěna přímo do zde stojící pevnosti Napoleon. Československá strana na tento projekt vydala 2 miliony tehdejších korun. Během krátkého času byla za pomocí českých techniků hvězdárna uvedena do provozu a záhy si vydobyla dobrou pověst. Začátkem 90-tých let však byly před možným poškozením probíhající jugoslávskou válkou všechny cenné přístroje demontovány a uloženy na bezpečném místě. Dnes je vše opět v provozu a nedávno přibyla další pozorovatelna. Hvarská observatoř má dnes tři hlavní přístroje:

Hvězdárna se kromě původního výzkumu Slunce zabývá také proměnnými hvězdami a fotometrií. Spolupracuje také s chorvatskými amatéry. Od roku 1977 vydává vlastní časopis "Hvar Observatory Bulletin".




[Na začátek stránky]