Kokořínsko: Mšeno: Debř

Údolí Debř

Údolí Debř
Název pochází ze staročeského slova debř = zalesněné údolí
 
Vstup do údolí mezi skalami

Vchod do lesoparku
 
Lesopark Debř byl založen roku 1915. V chladném vycházkovém údolí, lemovaném po celé cestě lavičkami, lze spatřit mnoho stop zašlé slávy prvorepublikového spolku turistů - zmenšeninu hradu Kokořína - "Kokořínek", pomníček M. J. Husa, odpočívadlo U muchomůrky a ukázku skalního bytu. Z poválečné doby pak zbytky přírodního divadla. Všechny tyto objekty nalezneme po pravé (severovýchodní) straně cesty.
 
Vydlabaná skrýše vpravo

Skalní skrýše

a její vnitřek. Kdysi tu byl ještě altánek.
 
Krmítko

Krmítko ve tvaru roubené chalupy
 
Jan Hus

Jan Hus
 
Na připomínku pětisetletého výročí upálení Jana Husa byl v údolí v roce 1915 umístěn malý pomníček.
 
Kokořínek

Kokořín
 
Malý Kokořín neboli Kokořínek je pískovcová napodobenina věže hradu Kokořín.
 
Lesní divadlo

Scéna
 
Bylo vybudováno v padesátých letech minulého století z iniciativy Okrašlovacího spolku, spolu se spolkem divadelním p. Netolického a zaměstnance městského úřadu Jirky Berana v romantickém údolí Debř. Součástí byla scéna, příslušenství, amfiteátr se stálými sedadly a pod jevištěm byly šatny.
Jako první zde byla inscenována souborem divadelních ochotníků "Mácha" při OB ve Mšeně v sobotu 12. září 1959 o 19. hodině Vrchlického hra "Noc na Karlštejně". Umístění divadla ve studené rokli však nebylo šťastné a tak postupně skončilo činnost. Dodnes jsou tam ale zbytky stavby.
 
Smrk "Pavouk"

Kořeny smrku
 
Muchomůrka

Odpočívadlo "Muchomůrka"
Altán ve tvaru muchomůrky, kryjící lavičku pod kloboukem houby, se v údolí Debř nachází už osmdesát let. Je vysoký 5 metrů a šířku klobouku má 4 metry.
Takto stavbička s dřevěnou konstrukcí je od svého vzniku vystavená nepřízni počasí a není divu, že dřevo, napadené hnilobou a hmyzem, v červenci 2010 neudrželo nápor vichru a konstrukce se zřítila.
Tento, pro Mšeno tak charakteristický prvek, nemohl být však odepsán a město nákladem 120 tisíc korun v září 2010 renovovanou muchomůrku na její místo znovu instalovalo.
Část dřeva musela být zcela nahrazena novou, pod krytinou z lepenky totiž řádil červotoč a dřevo napadaly houby. Klobouk nyní chrání titanzinkový plech. Pod ním je ještě impregnace, kterou je ošetřena také dubová (původně smrková) noha. A samozřejmě se klobouk se opět skví červenou barvou s bílými puntíky.

[Na začátek stránky]