Když mně vydavatel porvé oslovil, zda bych komentoval dění v českém
designu na sklonku milénia, byl jsem potěšen, ale zdráhal jsem se odpovědět. Přemýšlel jsem, je-li vydání takové publikace potřebné,
v čase, kdy uplynulo teprve deset let od zásadních společenských změn v naší zemi, a měl-li bych výběr autorů a jejich prací udělat právě já. Nebyl jsem si jist, zda bude možné shromáždit dostatek materiálu
z období posledních pěti let, která má tato kniha zmapovat. Potenciál naší ekonomiky je ve srovnání s ostatními evropskými státy poměrně malý, a ještě se zmenšil oddělením Slovenska v roce 1993.
0 potřebnosti publikace mě přesvědčilo, že o českém užitém umění a designu bylo dosud vydáno jen velmi málo knih, s výjimkou řady katalogů k výstavám, které byly většinou zaměřeny na jednotlivé obory, ale nepostihovaly dění v širších souvislostech.
Výjimkou je publikace Aleny Adlerové "České užité umění 1918-1938" (Odeon, Praha 1983), ilustrující vynikajícím způsobem situaci našeho užitého umění ve všech oborech. Design je projevem industriální společnosti, ale v některých rovinách se setkává s uměleckým řemeslem i s volným uměním a někde se tyto kategorie navzájem prolínají.
Ne vždy si přitom uvědomujeme, že téměř všechny předměty, které nás obklopují, jsou zkonstruovány a navrženy tvůrci, kreativními lidmi převážně s architektonickým, výtvarným nebo technickým talentem. Původním záměrem vydavatele bylo poaat obraz vývoje našeho interiérového designu v posledních letech. Nakonec jsme se dohodli, že se pokusíme o zachycení širšího spektra předmětů, které nás obklopují v domě či bytě a které používáme v každodenním životě, což je z mého pohledu důležitější.
Publikace je členěna do pěti kapitol - nábytek, předměty na stůl
(sklo, porcelán, keramika, kov a jiné materiály), textil, svítidla a design výrobků. Výběr tedy nezahrnuje oděvy a šperky, grafický design
a průmyslový design strojů a dopravních prostředků. Inspirací pro toto rozdělení mi byla publikace The International Design Yearbook vycházející každoročně v Londýně (Calmann & King Ltd.).
Cílem knihy, kterou jste právě otevřeli, je zdokumentování předmětů vzniklých po roce 1995, tedy na konci milénia a zároveň v období nového, demokratického uspořádání naší společnosti, a zprostředkování informací o nich zájemcům z řad nejširší veřejnosti. Pro hodnocení jednotlivých prací chybí jakýkoliv odstup, vždyt některé z nich vznikly nedlouho před uzávěrkou této publikace. Předměty, které jsou v knize uvedeny, jsou obrazem doby tak, jak ji prostřednictvím své profese designu vnímají jejich tvůrci.
Snažil jsem se být při výběru prací objektivní, i když si uvědomuji,
že každá volba je podmíněna subjektivním rozhodnutím. Vybral jsem díla, o nichž si myslím, že reflektují naše prostředí, jsou invenční a mají schopnost pozitivně ovlivnit naše okolí i nás samotné. Preferoval jsem autory, kteří - bez ohledu na věk - mají energii začínat stále znovu
a s odvahou experirnentovat a objevovat. Na některé jsem možná zapomněl. Součástí přehledu jsou také práce studentů odborných škol. Přesto, že vznikly za pedagogického přispění učitelů, pcwažuji je za autorské počiny a domnívám se, že v publikaci mají své místo.
První dojem po zhlédnutí předložených prací byl jednoznačně kladný, až překvapivě, další byl kritičtější. Po čase jsem si uvědomoval určitou izolovanost předmětů ve vztahu ke společenskému dění a odstup mezi myšlením designérů a vnímáním jejich tvorby nejširší veřejností.
V této souvislosti samozřejmě vyvstává řada otázek. V čem se současný design odlišuje od designu v předrevolučním období? Jde o rozdíl výrazný? Jaké je postavení našeho designu ve srovnání s okolním světem? Můžeme mluvit o "českém designu"?
Chceme-li tyto otázky zodpovědět, je dobré se ohlédnout zpět
do minulosti, připomenout si historické vazby dění u nás a stručně
i v zahraničí. Poznáním těchto souvislostí lépe porozumíme současné situaci našeho designu a jeho pozici ve srovnání se světem.
Jiří Pelcl, červenec 2001