Architekti: Zlín

ing. arch. Dr. tech. Vladimír Nikolajevič Uklein /Уклеин/ (1898-1986)



 

Uklein: Baťův dům zdraví

Po roce 1945 zmizelo ze seznamu ruských architektů, kteří v ČSR pracovali, několik jmen1). Mezi nimi byl i Vladimír Nikolajevič Uklein. Narodil se 25. srpna 1898 v Kyjevě v rodině chirurga. Reálné gymnázium v Penze ukončil v roce 1916. Po peripetiích bolševické revoluce se podobně jako Nikolaj Paškovský dostal do Prahy, kde se stal studentem ČVUT. Studium architektury ukončil s vyznamenáním v roce 1926. Po skončení studia podnikl několik cest po západní Evropě (Fancie, Německo, Holansko a Švýcarsko).
V roce 1933 na technice v Praze obhájil doktorát technických věd (disertační práce na téma "Vzduch a světlo v nemocnici"). V letech 1925-1938 pracoval v ateliéru prof. Antonína Engela a v letech 1938-1945 vedl v Praze vlastní architektonickou kancelář.
Tématicky se věnoval především zdravotnickým stavbám a účastnil se úprav nemocnic v Praze. V roce 1938 pak vydal spis Pražské fakultní nemocnice. Jeho přímá účast je doložena při výstavbě Baťovy nemocnice ve Zlíně, kterou od roku 1927 projektoval František Lydie Gahura a Vladimír Uklein v letech 1940-1943 pracoval na jejím rozšíření a modernizaci.
Jan Baťa si ho vybral ke spolupráci i na dalších projektech. Byl to např. nerealizovaný projekt desetietážové budovy Baťova zdravotního ústavu (po válce projekt převzal prof. Jiří Voženílek).

Časopis "Zlín" ze dne 17.5.1936 pod názvem Nová zlínská nemocnice v mrakodrapu k tomu píše:
"V nejbližší době bude přikročeno ke stavbě nové desetipatrové budovy nemocnice, která bude stát nad Sociálním ústavem, v zahradní čtvrti Letná. Dosavadní nemocnice bude přeměněna v sanatorium. V nemocnici bude v sedmi patrech 450 nemocničních pokojů. Přídavný projekt plánu mrakodrapu pro sociální, zdravotní, ambulantní oddělení, laboratoře a operační sály. Desáté patro je rezervováno pro kuchyně, prádelny a boční místnosti. Nová nemocnice má být dána veřejnosti koncem letošního roku. Bude to jedna z nejmodernějších nemocnic v naší republice. Na tomto projektu spolupracuje prof. architekt ing. Uklein z Prahy, Dr. Albert2) a arch.ing. Gahura."

Průzkumné vrty později v oblasti zlínské Letné odhalily špatné podloží, proto dr. Albert s architekty Ukleinem a Gahurou začali pracovat na novém generelu nemocnice, a to i ve válečném období. Uklein dokončil projekt v roce 1944.

V roce 1945 byl KGB zatčen a deportován do lágru v SSSR. Tam byl až do roku 1953.
Po propuštění se nevrátil do ČSR, ale zůstal v Rusku. V době výstavby ocelářského města Karaganda-Temirtau byl jeho hlavním architektem. O svých zkušenostech napsal knihu: "Město jde do stepi" (1958). Teprve však v roce 1960 byl plně rehabilitován. Od roku 1962 se usadil v Tule a tam byl až do odchodu na odpočinek hlavním inženýrem Tuloblprojektu (Tulského oblastního projektového ústavu), později Tulskgraždanprojektu.
V důchodu se zabýval historií ruské architektury, cestováním a psaním knih o Tulské oblasti. Jsou to např.: "Od Oky ke Kulikovu poli" (1970), "Kulikovo pole" (1971), "Tula - kamenný letopis" (1984), "Stopy minulých časů" (1991), "Od Tuly do Polenova" (1981) aj.
Vedle své projektantské práce se také zabýval malováním. Námětem jsou především krajiny.
Zemřel téměř devadesátiletý v Tule v 16. března 1986 na oboustraný zápal plic.
Pracovník muzea v Tule S. D. Oševskij o něm napsal vzpomínkový článek: "O Vladimirovi Nikolajeviči Ukleinovi". Tulskij kraevedčeskij almanach, č. 4., 2006

----------------------------------

1) Ruští architekti unesení v roce 1945 z ČSR: Artemij Kornejčuk, Leonid Lada-Jakuševič, Alexej Levickij, Venedikt Ostrouchov, Nikolaj Paškovskij, Daniel Pochitonov, Alexander Simirenko a Vladimir Uklein.
2) MUDr. Bohuslav Albert (1890 – 1952) byl v té době ředitelem Baťovy nemocnice ve Zlíně





[Na začátek stránky]