Střední zemědělské učiliště v Catabole
| Základní údaje: | |
| ADRESA: | Catabola Angola |
| AUTOŘI: | Pavlína Macháčková, Klára Makovcová - MMM architekti (Praha) |
| SPOLUPRÁCE: | Václav Kapr |
| INVESTOR: | Česká zemědělská univerzita Praha |
| NÁKLADY: | 7,2 mil. Kč |
| ZASTAVĚNÁ PLOCHA: | 1130 m2 |
| OBESTAVĚNÝ PROSTOR: | 4270 m3 |
| DODAVATEL: | ČZU |
| PROJEKT: | 2009 |
| REALIZACE: | 2009-2011 |
lokalita: parcela podél stávající komunikace
vedoucí k učebnám, hlavní osa ve směru
sever-jih
|
zadání: projekt školy v rámci rozvojové pomoci
|
architektura: vychází z místních klimatických a technologických podmínek a dostupných stavebních materiálů, v Angole je půlroční období dešťů,
komplikovaná a nákladná doprava, nedostatek mechanizace a omezený sortiment stavebních materiálů, v Catabole není technická infrastruktura, chybí elektřina, voda, kanalizace /
nebylo k dispozici zaměření pozemku, pouze informace, že je rovinný, posléze se ukázalo, že převýšení je 2 m, a bylo nutné projekt přepracovat / objekt členěn na výukovou a obytnou část, výuková hala rozdělena do tří příčných traktů - zpracovatelské centrum s obráběcími stroji, sklady, kovárna a technické zázemí, dílna s pracovními ponky (kapacita 15-20 studentů), v návaznosti na halu krytá společenská místnost pro výuku či samostatné studium, internát s 10 obytnými buňkami (jedna buňka pro 6 studentů), krytá venkovní jídelna s kuchyní, umývárny a toalety
|
konstrukce a technologie: železobetonový skelet o rozponu 6 x 6 m založený na systému patek v kombinaci s pasy pro výplňové zděné konstrukce, plné stěny vyzděny z ručně vyrobených tvárnic a ztuženy betonovým věncem, výplně otvorů dřevěné žaluziové dveře, střechu tvoří ocelový rošt s krytinou z vlnitého plechu, střešní
konstrukce nesena průvlaky z ocelových l-profilů, plechová krytina kotvena na jeklovém roštu / pod umývárnou a kuchyní sběrná nádrž na dešťovou vodu, elektřina napojena na generátor, kanalizace na odpadní jímky
|
| zdůvodnění výběru do ročenky: Je-li rozvojová pomoc zároveň misií kvalitní architektury, je to důvod k radosti. Je-li to navíc architektura mladá a ve své služebnosti redukovaná na nejzákladnější elementy, máme před sebou ojedinělý souběh věcí. Architektky mohly výslednou podobu realizace svého projektu na dálku jen málo ovlivnit, zejména z ekonomických důvodů, neboť i autorský dozor by byl v daných vzdálenostech luxusem. Nedostatky (např. nezamýšlenou bílou líčku fasád) ale vyvažuje domorodé zhotovení stavby nesoucí stopy ručního zpracování. Výsledkem je poetika spojující ryzí účel s měkkostí provedení, kterou ve střední Evropě můžeme zažít leda v chráněných souborech lidových staveb. |
|
