Vysočina: Karasín

 Karasín (82 obyv.)
  Pohled na obec z rozhledny

Poloha


Mapa okolí Karasína

Plánek obce

Původ jména
Nejvýše položená obec na Bystřičsku patřila 1500-1588 Pernštejnům, poté figurovala převážně u zboží bystřického. Název zřejmě pochází od osobního jména Karas. V roce 1494 je v Městské knize bystřické jmenován kolář Jan z Karasejna.
Je tu ovšem ještě jedna lidová etymologická verze. V místní kronice stojí: Polohy, které k obci přináležejí, byly za starších dob ponejvíce lesem a zde se usadili první obyvatelé Němci. Když pak jejích příbuzní, jak obyčej je, navštívili, tázali se, jak se jim v této krajině vede? Odpověděli "tuze dobře" v německém nářečí "Gar schön" a dle toho Němci nazývali místo toto "Garschon" - Karsen, Karasín.

Požár v Karasíně
Dne 30. června 1895 zachvátil Karasín velký požár, který zničil celou obec mimo dvou domů. Pouze Horníčkův statek č. 88 a chaloupka Škrdlíkova zůstaly ušetřeny, před plameny je měly chránit obrovské koruny lip. Při ohni uhořeli dva lidé. V rozpětí 15 minut se sjelo 11 hasičských sborů z okolí, jejich námaha však byla marná. Lidé házeli své věci do rybníka, ale co nebylo přímo pod vodou, hořelo také. Hrabě Mitrovský daroval postiženým dřevo, nechal do obce dovážet chléb a na obnovu přispěl částkou 500 zlatých. Dalších 3600 zlatých vynesly sbírky. V následujícím roce byl v Karasíně založen hasičský sbor.Celý Karasin byl pak znovu postaven za vydatné finanční pomoci zejména pana hraběte Mitrovského, císaře Františka Josefa l a veřejných sbírek.
Od roku 1960 byl Karasín osadou obce Ždánice, od roku 1980 je části obce Bystřice n.P.

Popis obce
Místní pozoruhodností uprostřed návsí je zvonička s oltářem a sochou Panny Marie, kterou obyvatelé vybudovali vzápětí po této tragédii. Mramorový kříž nad obcí u turistické cesty do Víru je z roku 1928. Z okolí Karasína se naskýtají krásné výhledy na podstatnou část Bystřicka, do údolí Vírské přehrady, ale též až k Sýkoři či Buchtovu kopci. Nejvyšším vrcholem je tu Přední skála (712m). Za zvoničkou na návsi je oválný rybníček. V dolní části obce se nachází výletiště, nad ním bývalá škola č. 38 (byla postavena 1926 a učilo se tu až do šedesátých let. Pleva učil ještě v domě č.11 na Bukáčkově stavení) a nad školou stojí železný křiž z roku 1863. Kříž na rozcestí ke Ždánicím a Vítochovu pochází z roku 1871. Na katastru obce byl v 50. letech vybudován podzemní vojenský objekt, jenž byl veřejnosti zpřístupněn jednorázově 9.8.1997. Do nedalekého Svatojánského údoli se v roce 2008 vrátila socha sv. Jana Nepomuckého.


Myslivna
Bývalá myslivna

Myslivna je historicky nejvýznamnějším objektem Karasína, i když je dnes podstatně přestavěná. V původní myslivně, která vyhořela, se narodili nebo bydleli: hudební skladatel František Slavíček, spisovatel Gustav Pffleger Moravský, a od roku 1926 zde bydlel jiný spisovatel Josef Pleva. Budova dnes slouží jako penzion.
Nad vstupem nás zaujme stará litinová hlava srnce a na západní fasádě pamětní deska Gustavu Pflegerovi-Moravskému. Ze vstupního prostoru se po pár schodech vejde do chodby, ze které je možný vstup do tzv. Zamilovaného apartmánu, kuchyňským vybavením, sociálním zařízením, sprchovým koutem, jídelnou a ložnicí s manželskými postelemi. Samozřejmostí ve všech apartmánech je televize.
Jdeme-li dále po chodbě, nalezneme Lovecký apartmán s klenbami a kachlovými kamny v kuchyni. Ložnice je společná, pětilůžková. Sociální zařízení je vybaveno vanou a sprchovým koutem a dvěma umyvadly.
V prvním patře pak je tzv. Malý apartmán, kde nalezneme dřevěná obložení a vitráže. V kuchyni jsou kachlová krbová kamna a dvě dvoulůžkové ložnice.
Konečně je tu ještě tzv. Velký apartmán s francouzskými okny a pochopitelně veškeré sociální zařízení. Dvě zdejší ložnice jsou dvoulůžkové.

Rozhledna
Karasínská rozhledna - pohled od obce

Karasín se stal i vyhledávaným turistickým místem. Na svých pozemcích nechal Libor Jedlička poslavit v roce 2002 rozhlednu, která stojí ve výšce 707 metrů nad mořem a je řešena jako jednopodlažni zděný objekt ze štípaných betonových tvárnic s čtvercovou veží výšky 28,2 metrů (129 schodů]. Ve výšce 25 m se nachází vyhlídková plošina. S její výstavbou se započalo 15. února 2002, slavnostní otevření bylo 25. května 2002. Autorem projektu je bystřický projektant Petr Štorek.

Vyhlídková plošina

Pro výletníky zde bývá otevřena malá restaurace a pro dětí je zde vybudován zajímavý dětský koutek.Vyžití tu najdou i sportovci, protože L. Jedlička zde otevřel i lyžařský areál s vlekem v délce asi 500 m.

Rozhled:



Kopec Zadní skála dominuje vrcholům na jih od Vírské přehrady a proto rozhledna nabízí zajímavý výhled zejména k jihu. Jako na dlani máte Bystřici nad Pernštejnem, a dále na jih, hřbety Křižanovské pahorkatiny a Arnoleckých hor. Velmi hezký je pohled do údolí říčky Bystřice s hradem Zubštejnem.
Směrem na východ je možno spatřit Sýkoř (705 m) - nejvíce na východ položená "sedmistovka". Z oparu na východním obzoru trčí stožár vysílače na Kojálu v Moravském krasu.
Výhled k západu uzavírají vrcholy Žďárských vrchů počínaje Harusovým kopcem (741 m), na kterém je výborně patrná sjezdovka. Nezapomenutelný je pohled na známý Vítochovský kostelík.
Severní obzor pak uzavírá hřbet kopců severně od Vírské přehrady (karasínská rozhledna se vypíná nad její hladinou téměř 250 m) s dominantním Horním lesem (774 m) jehož věž rozhledny se zdá na dosah.

Rodáci a významné osobnosti
Kulturně historickým stavením je myslivna na horním okraji vesnice. V původní budově, která také vyhořela, se totiž narodil v roce 1807 František Slavíček, obrozenecký hudební skladatel. Skládal církevní hudbu a čtyřzpěvy, vydal Rozprávky a kniha o hudbě pro ředitele Vesny Fr. Mareše. V Olešnici organizoval ochotnická představení a nacvičil tam i vlastní vánoční mši Andělé a pastýři.

O něco později, 27.7.1833, se ve stejné hájovně narodil i zakladatel českého sociálního románu Gustav Pfleger Moravský. O pamětní desku na myslivně se přičinili i blízcí rodáci Josef Koněrza a MUDr. František Veselý. Oslav při odhalování desky v roce 1883 se zúčastnil i Vilém Mrštík. Během oslav 26. a 27.7. 1933 promluvil před myslivnou Ame Novák a nechyběly tu ani ukázky z tvorby karasínského jubilanta. Od roku 2007 se zde scházejí účastníci soutěže Pflegerův Karasín.

V květnu 1926 přišel do Karasína mladý učitel Josef Pleva (1899-1985), autor Malého Bobše, a bydlel tu v obnovené myslivně. A právě zde napsal na jaře 1927 svůj prvni román Eskorta, vyšel: 1929) i první věty Malého Bobše.

Z Karasína pocházejí také bratři Karáskové. Karasínský kovář Karásek měl devět dětí: Dva bratři zdědili řemeslo po otci. Bohumil byl kovářem na Vysoké škole veterinární v Brně, Oldřich pak kovářem na státním statku Nový Dvůr u Brna. František byl automechanik u Československých lesů v Jimramově, Václav pracoval na Vírské přehradě, Arnošt byl malířem a Jaroslav vystudoval teologii a byl katolickým duchovním správcem v Bohnicích a Trnové. Syn Josef byl zaměstnanec fy Baťa. Nejstarší sestra se provdala do Brna za stolaře, druhá sestra Arnošta si vzala rovněž stolaře z Benešova nad Ploučnicí.

 


[Na začátek stránky]