Průvodce Vysočina: Hartmanice

Hraběnka Rebeka Harrachová-Hohenemsová (1742-1806)




Rebeka Harrachová-Hohenemsová
Hraběnka Marie Rebeka Hohenemsová se narodila 16. dubna 1742 ve Štýrském Hradci jako nejstarší dítě Franze Wilhelma IV. hraběte z Hohenemsu (1692 - 1759) a jeho maželky Marie Walburgy Rebeky hraběnky z Wagenspergu (1720 - 1768). Její otec se narodil jako pohrobek po smrti Franze Wilhelma III., který zemřel na následky zranění v bitvě s Turky u Slankamene v roce 1691 - synovi tak bylo později souzeno stát se posledním mužským příslušníkem (ultimus familiae) staroslavného rodu říšských hrabat z Hohenemsu. Vdova kněžna Louisa z Liechtensteinu se vzápětí provdala za Jakuba Ernsta hraběte Leslie a se synem přesídlila do Štýrska, kde Lesliové vlastnili řadu statků. Manželství hraběte Franze Wilhelma IV. s hraběnkou Walburgou bylo požehnáno devíti dětmi - dospělosti se však dožila pouze nejstarší dcera Rebeka. Rodina žila ve Štýském Hradci v paláci matčina bratra, kde hrabě v hodnosti generálmajora zastával funci vojenského velitele města.
Po smrti otcova bratrance hraběte Franze Rudolfa z Hohenemsu, majitele říšského hrabství Hohenems a panstvé Bystré ve východních Čechách roku 1756, se dědicem statků stal Rebečin otec a z jeho jediné dcery a dědičky Rebeky vyhledávaná partie pro syny z nejurozenějších rakouských rodin. V roce 1758 byla Rebeka zasnoubena za Hanse Josefa (1733 - 1792), mladšího syna císařského dvorního maršála (později nejvyššího dvorního hofmistra - faktického šéfa císařského dvora) Johanna Josefa knížete Khevenhüllera-Metsch (1706 - 1776). O rok později však bylo zasnoubení k nelibosti Khevenhüllerů zrušeno, zuřila sedmiletá válka a syn nebyl propuštěn z armády. V rodině Hohenemsů panovaly vážné obavy o dědice říšského hrabství na Bodamském jezeře... Vše zkoplikovala náhlá smrt hraběte z Hohenemsu v roce 1759: zemřel bez stanoveného mužského dědice.
V roce 1761 se hraběnka Rebeka provdala za dalšího mladého důstojníka, majitele zámku v Kuníně hraběte Františka Xaviera Harracha (1732 - 1781). O rok později se narodila jediná dcera hraběnka Walburga. Za kmotru jí v Brně šla babička Walburga Hohenemsová, podle níž hraběnka dostala jméno. Hraběnka Rebeka musela o své dědictví říšské hrabství Hohenems a Bystré svést dlouholetý právní boj. Po smrti manžela v roce 1781 se usadila na východočeském zámku v Bystrém, kam v roce 1803 nechala převést z paláce Hohenems vzácné rodové obrazy a drahocennou knihovnu. Hraběnka proslula jako poněkud marnotratná nicméně velmi osvícená dáma. Její památku v Bystrém dodnes připomíná rybník jménem Rebeka. Zemřela ve Vídni 18. dubna 1806. Je pohřbena v kapli svatého Jana Nepomuckého v Hartmanicích na nádherném místě s výhledem na městečko a zámek v Bystrém.

[Na začátek stránky]