Průvodce Vysočina: Bystré

   Zámek


Zámek v Bystrém

Zámek stojí na východním okraji Bystrého, na výšině nad Bysterským potokem. V roce 1557, kdy se Bystré poprvé vydělilo z panství hradu Svojanova, převzal Jan Zehušický z Nestajova jako součást svého dílu i "dům nově vystavený u Bystrého", který byl za jeho držby označován jako "tvrz nad Bystrým" (v literatuře se často uvádí teorie, žel prameny nedoložena, že loveckou tvrz u Bystrého založil v roce 1098 Beneš Mokošínský z Mokošína). Tuto tvrz, ať již byla založena kdykoliv a kýmkoliv, nechal v letech 1557-1564 opravit a rozšířit Jan Bezdružický z Kolovrat a v jejím sousedství pak nechal v letech 1586-1590 postavit nový renesanční zámek. Inventář zařízení, pořízený po smrti Bohunky, rozené Zárubové z Hustířan (+ 1583), nás podrobně informuje o bohatém vybavení zámku; při zámku byla také zřízena zahrada, v níž se v duchu dobové módy pěstovaly i pomerančovníky, citroníky a fíkovníky (zahrada byla v letech 1850-1852 upravena na anglický park).
Roku 1617 před Vánocemi v zámku nocoval při cestě z Prahy do Vídně císař Matyáš se svým dvorem. V roce 1645 byl - stejně jako široké okolí - vydrancován švédskými vojáky. Na místě staré tvrze nechal Maxmilián Valentin z Martinic v letech 1654-1655 vystavět tzv. malý zámek, nový zámek byl upraven a částečně zbarokizován v letech 1730-1752, jeho západní a jižní křídlo bylo pak upravováno v roce 1833, kdy byly zmodernizovány i jeho interiéry. Tzv. malý zámek dnes tvoří jižní a část západního křídla, někdejší nový zámek pak severní a větší část západního křídla dnešního zámku.
V současnosti má zámek podobu jednopatrové trojkřídlé budovy kolem obdélného nádvoří. Čtvrtou stranu uzavírají hospodářské budovy. Na jihu k zámku přiléhá někdejší poplužní dvůr, na severu anglický park s řadou vzácných dřevin (kupř. tis červený). Dvě křídla (severní a západní) si zachovala původní dispozici.- přízemí je otevřeno do nádvoří oblouky arkád na pilířích (arkády v patře byly částečně zazděny v 18. století, z části loggie v patře severního křídla byla zřízena kaple). Jižní křídlo a část západního byly upraveny v roce 1833 - byly odstraněny klenby, dřevěná pavlač nahrazena loggií podle ostatních křídel a snesena průčelní věž.
Po roce 1945 sloužil zámek jako průmyslový sklad různých podniků a od roku 1953 se stal sídlem nejrůznějších druhů internátních škol. Po dvou požárech v roce 1978 byl pak zámek adaptován pro potřeby Ústavu sociální péče, které slouží doposud.
V roce 1951 byla zde již zmíněná hohenembská obrazárna (celkem 92 obrazy) stále ještě rozvěšená v prostorách zámku, prohlášena za státní kulturní majetek, zámek však nebyl zařazen do sítě státních zámků a byl nadále v užívání Čs. státních statků. Tento nesmírně cenný soubor je dnes přístupný v expozici Městského muzea a galerie v Poličce, kam byly obrazy postupně soustředěny.

[Na začátek stránky]