Průvodce Vysočina: Bystré

Kostel sv. Jana Křtitele P. Marie Karmelské



Kdysi poutní kostel sv. Jana Křtitele


Interiér kostela sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele byl farní již v roce 1350 (později též poutní). Tento gotický kostel se dvěma věžemi byl po něko- lika požárech sice v roce 1653 opravován, ale již v roce 1721 byl - s výjimkou severní věže - do základů zbořen a na jeho místě v letech 1722-1723 nákla- dem Františka Rudolfa z Hohenembsu postaven kostel nový. Jedná se o roz- lehlou jednolodní orientovanou stavbu s mírně vystupující křížovou lodí a dvěma věžemi v západním průčelí. Průčelí zdobí kamenný portál, jehož nástavec je zakončen znakem rodu Hohenembsu: na modrém štítě zlatý kozo- rožec s černými rohy (zde pochopitelně bez tinktur). Podélná loď je - stejně jako celý vnitřek - sklenuta valené s lunetami, po stranách je v síle zdi ve dvou řadách umístěno šest kaplí, na západě v mezivěží zděná kruchta. Příčná loď má vchod v severním a okna v obou křídlech, v obou křídlech jsou umístě- ny oratoře přístupné točitými schodišti v síle zdi. Kněžiště je čtvercové, sakris- tie přiléhá k jeho východní straně. Věže mírně vystupují z boků lodi a jsou zakončeny cibulemi s lucernami. Bohaté barokní vnitřní vybavení pochází pře- vážně z doby od dokončení kostela až do poloviny 18. století: monumentální hlavní oltář je portálový, se sochou Boha Otce a klečícími anděly, na pískovco- vé menze je vytesán znak Hohenembsu, po stranách sochy sv. Zachariáše a Alžběty od B. aj. Heinrichů z Litterbachu z roku 1729, obraz Křtu Kristova od J. Rottera z Brna z roku 1751; boční oltáře sv. Karla Boromejského, Antonína Paduánského, Jana Almužníka a Vzkříšení Lazara pocházejí z roku 1753, protějškové boční oltáře sv. Barbory a Anny z roku 1747; kazatelna s figurální výzdobou pochází z 2. pól. 18. století, lavice z jeho počátku; u tri- umfálního oblouku stojí dvě monumentální sochařské skupiny: Maří Magdalena pod krucifixem a Pieta (kopie Pacákovy Piety-v kostele sv. Jakuba v Poličce); zdi zdobí cyklus 10 rozměrných obrazů ze života Kristova z doby po pól. 18. st. od V. Bergia, 11 medailonů s obrazy apoštolů z pól. 18. století, obraz Madony s děckem z konce 18. století, Poslední večeře z roku 1843 od J. Dittmanna, votivní obraz Madony z roku 1721, sv. Rodiny z poč. 17. stole- tí. První ze zvonů visících ve východní věži odlil v roce 1520 zvonař Matěj, druhý v roce 1943 Rudolf Manoušek z Brna; zvon v sanktusové věžičce pochází z 18. století.



[Na začátek stránky]