Průvodce Vltava: Třebsín

 Třebsín (109 obyv.)


Třebsínská zvonička s pomníkem padlým

První písemná zmínka o Třebsíně je v roce 1310. Zvonička v Třebsíně pochází z druhé poloviny 18. století. Je vybudována na šestiúhelníkového půdorysu, stěny jsou zděné , střecha je stanová, uprostřed půdorysu je umístěna zvonička - cibulová věžička s lucernou. Střecha kaple i báň věžičky jsou kryty šindelem. Kompletně byla restourována v roce 2011.
Před a po I. světové válce působil v obci velice aktivně ochotnický divadelní spolek "Lumír", který také věnoval pomník místním obětem I. světové války stojící před kapličkou.

Slibně se rozvíjející historie Třebsína byla násilně přerušena za II. světové války, kdy došlo k nucenému vystěhování obyvatelstva a v celé oblasti Neveklovska, později i Sedlčanska pro cvičiště SS. V roce 1943 byla v lese mezi Hradištkem a Závistí zřízena jedna z poboček koncentračního tábora Flossenburg z Bavorska. Po válce se většina vystěhovaných po květnu 1945 vrátila, ale značné množství se sem už nevrátilo.

Širší vztahy

V současnosti má Třebsín (včetně Závisti) 87 domů s číslem popisným a v katastru obce také evidováno 431 chat, srubů atd. s číslem evidenčním. Je zde trvale hlášeno 109 obyvatel (2007). Třebsín je také jednou z mála obcí v okolí Prahy téměř nepostižených překotnou novou výstavbou - tzv. "podnikatelským barokem".

Na druhé straně už v roce 1927-8 jsou zakládány první trampské osady v údolí k řece Sázavě přezdívané Zlatá řeka. Poslední osadou v katastru Třebsína byla v roce 1956 založena osada Zahrádky, která leží na jižním svahu nad přehradní nádrží Štěchovice.

Třebsín s okolím

Festival "Třebsínská zvonička" country, folk a bluegrassové muziky
Záběr z festivalu (www.panoramio.com)

Festival je zaměřen na country, folk a bluegrassovou muziku. Na festivalu se za dlouhá léta vystřídala celá řada vynikajících umělců. Akce probíhá na návsi obce Třebsín a je přímo před zvoničkou, což nádherně dokresluje atmosféru festivalu. Lokalita, v níž se Třebsín nachází, je zcela výjimečná. Nachází se totiž mezi Vltavou a Sázavou tak těsně, že pomalou chůzí jste u obou řek za několik minut. Na festival se v roce 2006 přijelo podívat cca 600 diváků, což je bráno za veliký úspěch. K tomuto pravděpodobně přispěla i krátká vzdálenost z Prahy a i relativně dobrá dostupnost.
Akce získala punc rodinného festivalu. Celá akce začíná zvoněním na zvoničku. Na akci je možno zakoupit vychlazené pivo, opékané klobásy nebo něco z tradiční české kuchyně, což zajišťuje sousední restaurace U Novotných.

Smetanova vyhlídka 49° 50' 54" s. š., 14° 27' 11" v. d.
Přístup k poněkud utajené vyhlídce

Na Třebsínské návsi u zvoničky začíná žlutě značená trasa, která nás jižním směrem provede Třebsínem k silnici II. tř. č.106 (Štěchovice, Hradišťko, Třebsín, Krňany, Kamenný Přívoz…) - cca 530 m. Přejdeme ji ke kryté zastávce PID "Krňany, rozcestí Třebsín" (linka 438 – Štěchovice, Vysoký Újezd, Neveklov, Rabyně). Trasa pokračuje po asfaltové cestě do kopce, kde se mění na kamenitou polní cestu, která vede dolů k osadě Zahrádky. Před začátkem osady (cca 300 m od zastávky PID) ji můžeme opustit a pokračujeme vpravo po neznačené polní cestě k "Smetanově vyhlídce".

Situace

U příležitosti 150. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany v roce 1974, byla vybudována Smetanova vyhlídka na vrchu Kletecko, kde z ptačí perspektivy shlížíme na malebný ohyb štěchovické přehrady.

Betonové vyhlídkové plato nad Štěchovickou přehradou

Vyhlídka se nachází u obce Třebsín a osady V Zahrádkách. Byla vybudována v roce1974 k 150. výročínarození Bedřicha Smetany a tvoří ji vybetonovaný blok se zábradlím vysoko nad hladinou Vltavy. Z ptačí perspektivy shlížíme na malebný ohyb štěchovické přehrady, mezi stromy na protějším břehu tušíme chaty legendární osady Ztracenka.



Ztracenka
Osada Ztracenka ze Smetanovy vyhlídky

Za nejstarší trampskou osadu je považována Ztracenka. Leží ve druhé zatáčce nad Štěchovicemi, na levém břehu Vltavy, naproti kopci Kletečko, kde končily poslední peřeje bývalých Svatojánských proudů. Na tomto místě se tábořilo ještě před I. světovou válkou. Na starý vodácký kemp pod skálou, později nazvanou Mravenčí, jezdila stanovat parta šesti trampů - Divočáků. Nejprve mu říkali Vydří tábořiště, později podle povídky Breta Harta Tábor řvavých (Roaring Camp). Nakonec se v roce 1918 spojili s partou Hopsajících dervišů, kteří se scházeli na pražském Žofíně a společně založili opravdovou trampskou osadu. Tu pak o rok později přejmenovali podle filmové kovbojky Údolí Ztracené naděje (The Valey of Lost Hope) na Ztracenou naději.

V zákrutu Vltavy vytvořila řeka písčitou pláž, kde stával charakteristický stožár s vodáckou vlajkoslávou, poblíž kterého se udávalo veškeré osadní dění, těsně u břehu na kraji lesa pod tzv. Mravenčí skálou původní prkenné boudy a osada se zdárně rozrůstala. S přílivem nových kamarádů a kamarádek, kteří si tento krásný kout přírody oblíbili, chat stále přibývalo. Sport, potlachy a táboráky slavnostní či obyčejné byly vzorem pro ostatní trampy, se sjíždělo mnoho známých osobností z řad hudebníků, herců a sportovců, z nichž tu někteří zakotvili navždy. Nejznámějším osadníkem byl nejpopulámější trampský textař a skladatel Jarka Mottl, který zde prožíval svůj trampský život 61 let, dále Čenda Kopáček, řezbář a srandlsta, bratři Víchové nebo Jarda Štercl, komik.

Jarní ledy v roce 1929 téměř polovinu osady zničily, a proto její dolní část byla přemístěna dál od řeky. Po další ledové dřenici v roce 1940 byly poničeny další chaty. To už se stavěla Štěchovická přehrada, která celé
Proudy zatopila. Osada se přestěhovala nad zátopové pásmo, kde stojí dodnes.


Jarka Mottl

Jarda Štercl

hosté: Plachta, Ženíšek, Ježek

 


[Na začátek stránky]