Praha-sever: Panenské Břežany

  Panenské Břežany


Kaple sv. Anny v parku tzv. horního zámku.


Základní informace

Katastrální výměra: 579 ha
Nadmořská výška: 245 m
GPS: 50° 12' 50" / 14° 26' 28"
Počet obyvatel: 567 (1.1.2010)
Adresa Obecního úřadu: Hlavní 17, 250 70 Odolena Voda


Trochu historie

Název 'Břežany' je odvozován od míst na břehu nebo stráně nad vodou, 'panenské' od klášterních vlastníků. Ves (Panenské) Břežany totiž daroval v roce 1226 Přemysl Otakar I. klášteru panen benediktýnek u sv. Jiří na Pražském hradě. Klášter založila v roce 973 Mlada, sestra Boleslava I.
Karel IV. pak udělil abatyším kláštera titul kněžna s výsadou korunovat českou královnu.
V následujících staletích, s výjimkou r. 1300 prameny až do roku 1421 o Břežanech mlčí, což svědčí o kontinuitě vlastnictví.
V roce 1421 se majetku zmocnili Pražané, zprvu spojené obce a potom Staroměstští, kteří jej svěřovali do správy svým spoluměšťanům. Prvním světským držitelem byl konšel Janek ze Stříbra, k r. 1427 je dosvědčen dost nejasný vlastnický vztah Jana ze Zvířetic a Jana Kacamerdy, a konečně J. Teige uvádí v držení Břežan i Jánka Bradatého. Časová posloupnost a případná totožnost těchto osob je těžko ověřitelná a teprve kolem r. 1441 se situace vyjasňuje. Do toho roku držel majetek Vaněk, řečený Pivo ze Zhoře a po něm jeho manželka Anna, která se s klášterem sv. Jiří dohodla o finančním vyrovnání schváleném také staroměstskou radou, a od té doby až do zrušení kláštera za Josefa II. s krátkou přestávkou za saského vpádu r. 1631 tu hospodařily původní majitelky. Ani z této doby nejsou prameny četnější a výmluvnější, a proto chybí informace o nějakém vrchnostenském sídle. A. Sedláček sice uvádí, že řád benediktinek zde také v této době nechává vystavět tvrz, která později posloužila jako základ pro dnešní horní zámek, ale to je názor nedoložený a neověřitelný.
Jediná spolehlivá zpráva o tvrzi je v zápisu z r. 1441, avšak bez doplňujících informací o jejím vzhledu a rozsahu. Pokud jde o polohu, všichni autoři až dosud předpokládají, že stávala v místech dnešního horního zámku, ale důkazy chybějí.
Zrušením kláštera za Josefa II. se břežanský statek dostává do světských rukou a z těchto majitelů jsou zajímaví snad jen Riese-Stallburgové, kteří v obci nechávají kolem roku 1840 vystavět i druhý, tzv. dolní zámek. V období druhé světové války sídlil na horním zámku K. H. Frank a dolní zámek užíval R. Heydrich. Po ukončení válečného stavu byly oba zámky zestátněny a do dnešních dob jsou účelově využívány.


Horní zámek



Dnešní horní zámek vznikl v první polovině 18. století. Nechala ho vybudovat abatyše řádu panen benediktinek od sv. Jiří kněžna Františka Pieroni z Galina jako letní sídlo řeholnic z pražského kláštera současně s kaplí.
Je to prostá obdélníková jednopatrová stavba s jednoduchou fasádou, zvýrazněnou pouze balkónem v průčelí a členěnou lizénami. Prostému zevnějšku odpovídají i prosté vnitřní prostory, vybavené jen v některých místnostech skromnou štukovou výzdobou. Jeho barokní ráz nebyl mladšími úpravami, které se dotkly jen interiéru a parkové architektury, nijak narušen.
Po zrušení kláštera (k odchodu jeptišek se vztahuje zajímavá pověst) majetek spravovala administrace státních statků, která jej spojila se statkem v Odolene Vodě. Spojené panství koupil v dražbě r. 1820 August Ledebour-Wichem, kterého r. 1823 vystřídal ve vlastnictví Johan Somsich.
R. 1828 tu byl opět nový majitel Matyáš Friedrich Riese-Stallburg, jehož dědicové velkostatek zadlužili, a tak po r. 1909 došlo k rozprodeji. Horní zámek a celé panství koupil Frdinand Bloch-Bauer, který v roce 1913 zámeček renovoval a obnovil také park. Po 1. světové válce koupil zámek židovský továrník Emil Gerstel a rodina zde pobývá až do svého odchodu do emigrace 1939. Opuštěný majetek zabral nacistický předák K. H. Frank.
Ustupující Němci zcela zničili inventář zámečku. Po osvobození se zámek stal majetkem státu. Do roku 1957 zde bylo školící středisko pro funkcionáře KNV. Potom byl upraven pro domov důchodců, který měl 38 lůžek a 10 zaměstnanců. Dnes je zámeček upraven na Památník útlaku a odboje.
Na jižní stěně jsou sluneční hodiny.


Kaple

Původní kaple na tomto místě vyhořela v roce 1691 a na jejím místě nechaly řeholnice od sv. Jiří vystavět kapli novou. Projektantem kaple byl významný pražský barokní architekt Jan Blažej Santini Aichl. Stavbu provedl zednický mistr Filip Spannbrucker z Prahy v letech 1705-1707. Dokončenou kapli posvětil dne 21. srpna 1707 strahovský opat Vít Seidl.
V roce 1891 byla kaple důkladně opravena pod dozorem architekta Bohumila Štěrby.

Kaple má zvnějšku tříboký půdorys, ale vnitřní prostor má půdorys ve tvaru pravidelného šestiúhelníku. Sloupy a pilíře nesou římsu, nad níž se zvedá klenba, která nese lucernovitou nadstřešní stavbu, rovněž klenutou a kratou mansardovou střechou. Velkými okny lucerny je kaple osvětlena. Na třech stranách jsou přístavby, opatřené zděnými vížkami. Tyto přístavby jsou dovnitř kaple otevřeny.

Hlavní oltář je barokní, z dílny M. Jäckela. Dva vznášející andělé nesou obraz, na němž je sv. Anna s ježíškem na klíně, jenž se sklání ke své matce, klečící před ním. Po stranách stojí na konzolách sochy sv. Václava a sv. Víta. Pod bočními emporami jsou malé oltáře s novějšími obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Izidora od J. Mathausera z roku 1891. Barokní kazatelna je ozdobena stříškou se sochou sv. Jiří a na řečništi jsou reliéfy církevních učitelů.

K průčelí kaple kdysi stoupaly schody. Kolmo na ně probíhá dodnes stará alej z Panenských Břežan, zdobená sloupy se sochami sv. Floriána, Nejsv. Trojice, sv. Vavřince a sv. Benedikta.



Park

Původní pravidelná parterová úprava za zámkem z poloviny 18. stol. byla v poslední době narušena ovocnářsko-zelinářskými výsadbami. Okrajové volně řešené partie jsou novějšího data a dosti zachovalé. Pěkně řešený je výhled od kaple do krajiny i pohled na kapli z parčíku.
Najdeme zde asi 15 jehličnanů a 26 listnáčů. Mezi pozoruhodné jehličnany náleží žlutopestrý cypříšek tupolistý (Chamaecyparis obtusa 'Crippsii'), forma cypříšku hrachonosného (Chamaecyparis pisifera 'Squarrosa'), kultivar smrku ztepilého (Picea abies 'Remontii') aj. Rostou zde ještě běžné jedle, borovice, smrky, douglasky, tisy a jalovce.
Z listnáčů je významná sloupovitá bříza (Betula verrucosa 'Fastigiata'), tulipánovník (Liriodendron tulipifera), hluboce stříhanolistý javor stříbrný (Acer saccharinum 'Wieri'), statná lípa stříbrná (Tilia tomentosa - 1,14 m a 15,5 m) a žlutopestrý zimolez tatarský (Lonicera tatarica 'Lutea').





Dolní zámek

Krátká existence dolního zámku začíná kolem r. 1840, nedlouho potom, co se majitelem panství Panenské Břežany - Odolena Voda stal Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg.
Přesnější časové údaje o stavbě ani autor projektu nejsou dosud známy a lze říci jen tolik, že se stavba protáhla a spolu se způsobem života vyčerpala finanční možnosti majitele a jeho dědiců. Proto celý majetkový komplex převzala r. 1901 Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy a od r. 1909 jej rozprodávala ve prospěch věřitelů.



Dolní zámek a velkostatky koupil v roce 1909 Ferdinand Bloch-Bauer, který vnější vzhled objektu již podstatněji neovlivnil. Je to rozsáhla jednopatrová budova se sloupovým balkónem na východní straně, vertikálně zvýrazněná věží s hodinami a obklopená parkem. K větším změnám došlo v interiéru, který každý majitel přizpůsobil svému životnímu stylu. Bloch-Bauer sem např. soustředil vedle obligátních loveckých trofejí mnoho uměleckých předmětů, gobelínů, starožitností apod. V zámku byla též umístěna jejich velká knihovna. Když po rozpadu předmnichovské republiky odešel do emigrace, usadil se v zámku Hitlerův říšský protektor, zprvu von Neurath a po něm Reinhard Heydrich.



Po válce byl zámek zestátněn a upraven. Až donedávna sloužil Vyzkumnému ústavu kovů.

Zámek navštívil v roce 1960 i tehdejší Castrův ministr průmyslu - legendární Ernesto "Che" Guevara, aby se podíval, jak se ve Výzkumném ústavu kovů připravuje zpracovávání kubánské niklové rudy.
Kuba v té době zahajovala ambiciózní program zpracování ferroniklových rud (po Austrálii má největší ložiska na světě) a Guevara byl stoupencem tohoto rozvoje. A právě v Panenských Břežanech pracovali na vývoji příslušné technologie.
Na obrázku je přijetí Guevary u tehdejšího prezidenta Antonína Novotného.


Dnes je zámek v soukromých rukách a chátrá. Syn Reinharda Heydricha - Heider Heydrich, který tu několik let jako dítě žil a který nedávno zámek navštívil, uvažuje o zorganizování finanční pomoci na jeho rekonstrukci.



 


[Na začátek stránky]