Praha-sever: Panenské Břežany

Filip Spannbrücker (1672 - 1729)

Stavitel Filip Spannbrücker se narodil kolem r. 1672, snad v Teyssendorfu v Solnohradsku a zemřel 17. dubna 1729 v Praze. Byl poohřben v ambitu u sv. Tomáše.
Nás bude zajímat, že dne 21. června 1708 koupil v dražbě dům U zlatého kříže (čp. 108/III) v dnešní ulici U Lužického semináře. Tenkrát vydělával kolem 450 zlatých ročně, což svědčilo o množství zakázek.
Zpočátku realizoval stavby Jeana Baptista Matheye na šlikovském panství v severovýchodních Čechách, později uskutečnil některé stavby Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Dále byl stavitelem pražské metropolitní kapituly a také benediktinek u sv. Jiří na Hradčanech. Pracoval údajně i ve službách sedleckého kláštera a v Praze stavěl dům č. 32/III v Letenské ul. na Malé Straně.
Z let1698-1700 pochází stavba kostela sv. Šimona a Judy v Chyjici na Jičínsku. Kolem r. 1700 stavěl sýpku údajně podle staršího návrhu J. B. Matheye ve Voksicích. Do let 1704-05 je datována výstavba kostela sv. Jakuba Většího v Kopidlně (údajně podle návrhu J. B. Santiniho-Aichla), jehož patronem byl František Josef Šlik. Podle projektu J. B. Santiniho-Aichla stavěl v letech 1705-07 kapli sv. Anny v Panenských Břežanech. V letech 1710-12 budoval děkanství (čp. 1) ve Staré Boleslavi. V r. 1711 uskutečnil úpravy v domě J. B.Santiniho-Aichla čp. 150/IV na pražských Hradčanech. V letech 1717-22 realizoval přístavbu kaple sv. Jana Nepomuckého ke klášternímu kostelu sv. Jiří benediktinek na Pražském hradě. Podle starší atribuce tuto kapli navrhl František Maxmilián Kaňka. Spannbrücker tak mohl realizovat jeho projekt. S Kaňkou v této době zřejmě spolupracoval, prováděl s největší pravděpodobností v r. 1721 stavební práce související s postavením hlavního oltáře v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Staré Boleslavi. Dále to jsou Kaple Nejsv. Trojice a kaple Andělů strážných v Ostružnězi z roku 1720, kapli P. Marie Pomocné v Kouřimi z 1.1724-27. Před r. 1726 se zřejmě podílel na výstavbě části domu čp. 67/III v Míšeňské ul. na Malé Straně. Zde zřejmě již dříve (někdy po r. 1720) stavěl dům U zlatého kříže (čp. 108/III). V r. 1726 stavěl S. kostel sv. Vavřince ve Vršcích.
Kolem r. 1727 spolupracoval se synem Antonínem Václavem Spannbrückerem při výstavbě kanovnické residence čp. 63/IV na Hradčanech. V letech 1727-28 spolupracoval s Bartolomeem Scottim a inženýrem J. Vogelem při barokní přestavbě kostela sv. Michaela servitů na Starém Městě pražském. Celkový náklad dosáhl 13 200 zl. a tato výše ukazuje na zásadní přestavbu. Jako přísežný stavitel se zúčastňoval také některých komisí, tak v r. 1721 prohlížel spolu se staviteli Antoniem Luragem a Kryštofem Dientzenhoferem kostel sv. Václava a věž zvonice v areálu jesuitů na Malé Straně (obě zmíněné stavby totiž patřily obci). Je možné, že se podílel na stavbě zámečku benediktinek v Panenských Břežanech ve 2. čtvrtině 18. stol.


[Na začátek stránky]