Průvodce Praha-sever: Okoř.

  Hrad Okoř



Hrad Okoř z podhradí

Na Okoř je cesta
jako každá ze sta
vroubená je stromama
Když jdeš po ní vlétě
samoten na světě
sotva pleteš nohama
Na konci té cesty trnité
stojí krčma, krčma jako hrad
tam se trampi sešli hladoví a sešlí
začli sobě notovat
Na hradě Okoři
světla už nehoří
Bílá paní šla už dávno spát.
A ta měla ve zvyku
podle svého budíku
o půlnosi chodit strašívat
Od té doby co jsou tam trampové
nesmí z hradu pryč
Bílá paní v podhradí
se šerifem dovádí
že ji sebral od komnaty klíč.
Jednoho dne z rána
roznesla se zpráva
že byl Okoř vykraden
nikdo neví dodnes
kdo to tenkrát odnes
nikdo nebyl dopaden
Šerif hrál celou noc mariáš
s Bílou paní v kostnici
misto aby hlídal
zuřivě ji líbal
dostal z toho zimnici.



Jméno
Podle Antonína Profouse (Místní jména v Čechách III., Praha 1951) vzniklo přivlastňovací příponou z osobního jména Okora. Obec Okoř existovala ještě před postavením hradu, který převzal jméno po obci.

Dějiny
Archeologické nálezy datují osídleni Okořského údolí prvními zemědělci již ve 4. tisiciletí před našim letopočtem.
V listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1227 je Okoř uváděna jako součást majetku ženského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
První zmínky v zemských deskách o hradu Okoř jako takovém jsou z roku 1359. Držitelem hradu byl František Rokycanský. Je považován za zakladatele tohoto hradu, i když pravděpodobnější je předpoklad, že jim byl už jeho otec Mikuláš. Na tehdejší dobu je téměř neuvěřitelné, že František Rokycanský nebyl feudální šlechtic, ale bohatý a vážený staropražský měšťan. Byl oblíbencem a finančním poradcem krále českého a císaře římského Karla IV. Když přesídlil z Prahy na hrád Okoř, musel se na jedné straně vzdát úřadu konšela Starého Města pražského, na straně druhé však získal kýžený šlechtický predikát vladyky.

Hrad byl založen při raně gotické kapli z let 1260-70, která stála v místě dnešní věže. Byl vybudován na skalnatém ostrohu na nepravidelném půdorysu, rozděleném ve dvě nádvoří: dolní nádvoří přístupno branou na severní straně a uzavřeno hradební zdí, na západní straně mohutnou hranolovou věží a branou do horního, západního nádvoří se dvěma paláci, připojenými k hradební zdi, na jižní a západní straně.
Ve 2. polovině 15. stol. byl vybudován dolní hrad s hospodářskými budovami, horní hrad rozšířen o budovu tzv. refektáře a sousední věžici se studnou, postavenou na zevní straně obvodové zdi jihovýchodního nároží.
V době kolem roku 1494 zvýšena brána do druhého nádvoří o 2. patro, přistavěna ochozová pavlač v nejvyšší části severní obvodové zdi a vybudováno nové opevnění s baštami kolem dolního hradu. Tehdy měl hrad čtyři brány. Pozdně gotickou přestavbu, dokončenou zřejmě roku 1494, provedli páni z Donína. Kromě úprav v jádru se projevila především zlepšením obranyschopnosti hradu. Nejpozději v této době se stal součásti obranného systému hradu i rybník, který jej ze tři stran obklopil.

Po roce 1595 byl novými majiteli - Boříty z Marlinic upraven hrad na pohodlný renesanční zámek s fasádami pokrytými sgrafity.
Avšak jako mnoho dalších českých hradů byla i Okoř těžce postižena za třicetileté války a jeho majitelé - jezuitská kolej usv. Klimenta na Starém Městě pražském jej musela pro své potřeby barokně upravit. Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1773 by! hrad ponechán svému osudu a velmi rychle zchátral.
Se záchranou rychle se rozpadající zříceniny započal v roce ! 920 Klub českých turistů. Úpravy a sanační práce zde s několika nepříliš šťastnými přerušeními probíhají doposud a to za podpory obce jako majitele hradu. Obec se majitelem hradu stala roku 1994.

Popis
Z dolního hradu jsou zachovány pouze části zdiva opevnění, l. brána a bašty, z horního hradu - v l. nádvoří věžíce se studní a při l. nádvoří obvodní zdivo tzv. refektáře, pův. dvoupatrového s valenými klenbami ze16. stol. v přízemí, přízemní brány do 2. nádvoří a hranolová věž. Z věže, původně pětipatrové je zachována východní část, zbytek původní kaple, uvnitř polygonálně uzavřená, s pěti gotickými hrotitými okny z doby kolem l. 1260-70, z nichž 3 jsou zazděna a 2 barokně upravena, prolomena.

V horním nádvoří jsou zachovány části obou paláců, obdélných, dvoupatrových: z jižního paláce zachována část zdiva a gotický výklenek, podobný sanktuáři, z doby kol r. 1355, ze západního paláce, přestavěného v 16. a 17. stol. je zachována část valeně klenutých místností se sdruženými okny a zbytky renesančních detailů a psaníčkového sgrafita.

Prohlídka
Do hradu přicházíme po hlavní cestě a to před hradním sklepením, které sloužilo výhradně ke skladování a chlazení piva. Přímo v podhradí totiž stával pivovar v místech dnešní cukrárny. Ve sklepě celý rok stálá teplota 8°C.
Nyní projdeme na první nádvoří dolního hradu, což byla část hradu, vyhrazená poddaným. Za podiem se nacházela kovárna a později místnost pro ukládání zemědělských nástrojů.
Za železnou brankou se nachází hradní studna hluboká 28 m, která jevytesána ve skále. Vpravo od studny je refektář (jídelna) - barokní přístavba - nejdéle užívaná místnost na hradě.


Mříže ke studni

Branou projdeme na druhé nádvoří horního hradu a to před západní křídlo. Tato část hradu byla využívána sloužícími. Vlevo byla komora, uprostřed předsíň a vpravo pak obytná část pro čeleď s toaletou (prevet). V horním patře se nacházela jídelna s kuchyní.
Na podlahách v přízemí byly gotické dlaždice s dubovým listem - dnes repliky.




Okna kaple

Nejvýše byla v letech 1260-1270 postavena raně gotická kaple, což dokládají pouze zbytky oken ve stěnách věže. Sama kaple však musela být obezděna a její zdi zesíleny, protože jinak by neunesly tíhu pětipatrové věže. Věž byla postavena na počátku 14. století Františkem Rokycanským. Plnila funkci obytnou i obrannou. Hrad se totiž nacházel na kupecké stezce z Prahy do Slaného.




Zbytky obytné části

V přízemí jižního křídla byly konírny, v ostatních patrech pak obytné místnosti. Z prostředního, tedy druhého patra se nechalo přejít do věže a taky do kaple, která celých 500 let plnila svou funkci. Nyní se v prostorách kaple konají svatební obřady.



Půdorys hradu



   Rekonstrukce hradu (Menclová)



[Na začátek stránky]