Praha-sever: Klecany

Zámek


   Klecanský zámek dnes

Původně tvrz, připomínaná už v roce 1380. Nazámek byla přestavěna až za Štemberků. V roce 1691 totiž koupil Klecany Václav Vojtěch ze Šternberka. Ten si dal statek před koupí odhadnout a při té příležitosti byl stručně popsán i zdejší zámek, jehož přestavba z tvrze nebyla ještě ukončena. Byla to trojkřídlá budova uprostřed dvora, ze dvou stran chráněná příkopem. Hlavní jižní průčelní křídlo bylo dvoupatrové s velkým sálem zdobeným štukem a menším pokojem s krbem v horním poschodí.
Půda nad nimi byla upravena ke skladování obilí. Obě boční křídla byla patrová. Levé západní, na rozdíl od dokončeného pravého východního se sedmi obytnými místnostmi v patře, bylo vystavěno jen po střechu. Tři místnosti v patře nebyly dokončeny a pod nimi byla zřízena stáj a chlév. Obnova značně zpustlého městečka i statku zdržovala stavební práce na zámku, takže ještě r. 1703 nebyly skončeny. Stropy místností v obou vyšších patrech průčelní budovy byly zdobeny štukem a freskami. Západní křídlo bylo zastřešeno, nedokončené místnosti v prvním patře byly využívány ke skladování obilí a v přízemi pod nimi zůstaly maštale.
Náklady na obnovu klecanského statku, zámku i hospodářství byly příliš vysoké, a tak byly Klecany s některými dalšími šternberskými statky předány r. 1713 věřitelům a posléze prodány. V letech 1727-1803 byly majetkem hrabat Gallasů a Clam-Gallasů, od nichž je koupil bývalý zdibský hostinský František Vobořil.



11.3.1827 zámek vyhořel. Po požáru bylo druhé patro jižního traktu sneseno a celý zámek znovu zastřešen. K obývání byly upraveny pokoje v průčelí a část východního křídla. Klenutí však bylo zčásti nahrazeno rákosovými stropy. Stavební práce dokončil až nový majitel, jímž byl do r. 1847 Antonín Balle.
Průčelí zámku bylo rozděleno středním rizalitem, který měl v přízemí průjezd, v patře trojdílné okno, vedoucí na malý balkón, a vrcholil jednoduchým tympanonem. Balte dokončil také opravu východního křídla, ale prostory prvního patra západního křídla ponechal bez příček a stropů a využíval je ke skladování sena a slámy. Časem bylo přistavěno čtvrté, severní křídlo. Chodba probíhající přízemím všech křídel je do nádvoří otevřena arkádami. To však bylo 16.9.1857 postiženo požárem a škoda se vyšplhala na více než 10.000 zlatých. Obyvatelné zůstaly pouze přízemní místnosti. Byl obnoven v empírovém slohu podle návrhu Kašpara Předáka, přičemž zůstalo původní vnitřní uspořádání, jen jižní průčelní fasáda byla provedena ozdobněji než v původním návrhu. Středem prochází rizalit o něco vyšší než vlastní budova, s pilířovými arkádami v přízemí, sloupy v patře, a zakončený tympanonem s oválným oknem uprostřed. Současnou podobu zámek nabyl po požáru 9. 12. 1925.