Praha-sever: Klecany

Lom
 Klecanský lom z Klecánek

Lom se nachází severně (po proudu řeky) od osady Klecánky. Těžba je založena na ložisku drob a břidlic na pravém břehu Vltavy asi 2 km severně od Prahy. Je rozdělen na dva menší lomy, které jsou odděleny provozní cestou.




Lom je založen v kontaktně metamorfovaných a tektonicky porušených proterozoických sedimentech monotonní facie. Hlavní zdejší horninou je modrošedá droba, obsahující klastický křemen, sericitizované K-živce a lamelované plagioklasy, muskovit, úlomky hornin a lutitový materiál s hojným opakním pigmentem. Hornina většinou vykazuje zřetelnou vrstevnatost. Kontaktní metamorfóza se projevuje postupnou rekrystalizací klastických zrn křemene a tvorbou biotitu, některé vzorky jsou již celistvé s lasturnatým lomem a lze je označit jako biotitické kontaktní rohovce (Fojtík 1974).
Žilné vyvřeliny prorážejí sedimentárními sériemi v tělesech mocných až několik metrů, většinou mírně až strmě zapadajících k SV. Jsou zde zastoupeny jednak kyselejší typy s křemenem, jednak intermediální horniny typu dioritových porfyritů (Fojtík 1974).
Technika těžby je téměř stejná jako před sto lety, jen se zdokonalují technologie. Odstřel se tady provádí každý týden, výjimečně jednou za 14 dní. Nejprve se navrtají 10 až 20 metrů hluboké vrty o průměru 115 mm, vzdálené od sebe po 3 metrech, do nich se dá nálož s průmyslovou trhavinou. Jedním odstřelem se vytěží zhruba tři až dvacet pět tisíc tun materiálu, který se musí naložit a navézt do drtičů k dalšímu zpracování.
Proces drcení se provádí ve třech stupních drcení, kamenivo se třídí na třídičích a finální produkt padá do expedičních zásobníků. Zákazníkům nabízíme 12 druhů finálních výrobků. Tři z nich se používají při výrobě betonu jako jedna z důležitých součástí betonové směsi, ostatní výrobky se používají jako podkladové vrstvy při budování silnic, dálnic, parkovišť či ke zpevnění terénu. Denně se odtud odváží 1 200 tun kameniva. Velkolom Klecany patří společnosti Skanska a je střežen bezpečnostní agenturou a vstup je bez dohody nemožný.






Karel Tuček v knize Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951-1965, Academia Praha 1970 uvádí na str. 281 soupis nerostů, nalezených v klecanském lomu:
    arzenopyrit
      nehojná mikroskopická zrnka v žilách křemene a karbonátu v algonkické břidlici, v lomu na pravém břehu Vltavy, s. od Roztok. Vzácné idiomorfní krystaly vtroušené v žíle žlutavého přeměněného porfyru v lomu jz. od obce na pravém břehu Vltavy.
    galenit
      drobná, až 4 mm velká zrna jen vzácně v žilkách křemene
    halotrichit-pickeringit
      bílé vláknité výkvěty pod převisy skal
    chalkopyrit
      pouze ojedinělá zrnka s pyrhotinem; až 5 mm velká zrna provázejí arzenopyrit
    kalcit
      zrnitý ve středu žil křemene. Tvoří i samostatné žíly s nízce klencovými, až 2 cm velkými krystaly v dutinách
    křemen
      terminální, až 2,5 cm velké krystaly v zrnitém kalcitu i samostatné, až 40 cm mocné epigenetické žíly. Čirý křemen i bledý ametyst v lomu jv. od velkého lomu
    limonit
      jako kúry ve svrchní části žíly porfyru
    malachit
      jen vzácné jemné nálety s limonitem
    natrojarosit
      žluté práškovité povlaky
    pyrhotin
      až 1 cm velká zrna s pyritem i zrnitý v žilkách celistvého křemene hojný
    pyrit
      silně impregnuje porfyr, vyskytuje se v žilkách karbonátů i křemene a tvoří šmouhy a impregnace v algonkické břidlici
    sádrovec
      hojný se vzácnými výkvěty slavikitu
Později byly nalezeny ještě další minerály, ovšem jen v nepatrném množství (ankerit, antimonit, arsenopyrit, epidot, fluorit, goethit, grafit, sfalerit, siderit, uranit a jiné).


[Na začátek stránky]