Praha-sever: Klecany: Klecánky

Jez a malá vodní elektrárna
 Klecanský jez

V roce 1868 byla rakouskými úřady nařízeno splavnění Vltavy od Prahy do Mělníka. Při této úpravě se hlavně odstraňovaly pevné jezy a tím se mělo dosáhnout maximální hloubky 96cm při normálních průtocích. Bohužel se ukázalo, že ani takto upraveným tokem se plavba řekou moc nezlehčila a propojení kvalitní vodní cestou Prahy a středních Čech s Německem a dále do Severního moře se nepodařilo.
Tehdejší odborníci proto doporučovali aby se úseky řek, obdobně jako ve Francii tzv. kanalizovaly. Tato úprava spočívá ve stavbě jezů, plavebních komor a úpravě břehů.Tyto záměry výrazně urychlily extrémně nízké stavy hladiny Vltavy v roce 1893, kdy za celý rok mohli lodě plout s plným ponorem pouze 20 dnů a nově vybudovaný Holešovický přístav nebyl plně využit.
Dne 6. prosince 1896 byla zřízena komise na kanalizování řek Vltavy a Labe. V rámci akce bylo společností Lanna vystavěno celkem jedenáct zdymadel mezi Prahou a Saskem. Všechna vodní díla byla stavěna pro plavební hloubku 210 centimetrů a lodi o nosnosti 1 000 tun. Jez Klecany byl jednou z jejích prvních staveb. Jez v Klecanech prošel první zkouškou dne 19. února 1899. Celou akci financovala ze dvou třetin Rakouská monarchie a z jedné třetiny české místodržitelství.

 Původní jez. V pozadí domek hrázného.

O prioritě výstavby tohoto jezu rozhodly nejméně komplikované vlastnické vztahy. A tak v červenci roku 1897, měsíc po schválení projektu, mohla firma Lanna stavbu zahájit. Stavba trvala velmi krátce a to jednak díky mírné zimě a jednak díky výhodným stavům hladiny vody, takže za půl druhého roku jez, stavěný jako všude jinde ve čtyřech dílech ohraničených jímkami, mohl být úplně vystavěn a opatřen hradlovými slupicemi. Nejen příroda napomohla urychlení stavby, ale i dostatek dělníků jejichž řady se rozšířili až na 650 mužů, kteří pracovali i v noci.

Původně byly mezi Roztoky a Klecany dva ostrovy, to bylo při výstavbě změněno na ostrov jeden a současně byl zasypán náhon Moldavského mlýna, pozdější penicilinka, dnes VUAB Pharma.

Zdymadlo se skládalo z jezu o třech hradlových polích s vorovou propustí (12m širokou), z malé plavební komory (11m široké), 78 m užitkové délky a z velké vlakové komory o šířce 20 m a užitné délce 147m (vykopáno 425 000m3 zeminy). Mezi jednotlivými pilíři se postavila kovová konstrukce, která byla v době zimní plavební přestávky nebo při průchodu velké vody a ledů sklopena a uložena na dně řeky. Na takto postavenou jezovou konstrukci se ve směru proti proudu řeky zasunovaly do vody dřevěná hradla (11 x 12 x 385 cm). Pro zahražení celého jezu bylo zapotřebí 868 hradel a 174 bokovnic, což jsou hradla bez vrchního kování.
Na pravém břehu Vltavy byl současně vybudován dům hrázného, který od roku 1897 povodí Vltavy slouží dodnes. Na jeho zdi byly zaznamenány výšky hladiny Vltavy při povodních od roku 1890.

 Schematický řez jezem.

Ve 20. letech 20. století se v odborných kruzích ozývaly názory, že hradlové jezy jsou zastaralé, ale žádné změny se však neuskutečnily a hradlové jezy včetně klecanckého pokračovaly v provozu ve stejné podobě nadále. Teprve v 70. letech, kdy se ujasnily postupy modernizace hradlových jezů na Vltavě, bylo rozhodnuto, že všechny jezy budou hraženy podpíranou ocelovou kladkou a v první etapě jejich modernizace se vybuduje vždy alespoň jedno nové jezové pole. V případě klecáneckého jezu to bylo pole pravé, které se v roce 1975 zajímkovalo a připravilo k zahájení stavby. Nedostatek finančních prostředků zahájení stavby oddaloval. Jez byl dlouhodobě nestejnoměrně namáhán, protože voda byla převedena přes levé a částečně střední pole. V srpnu 1977 jez vydržel nápor povodně. Proto bylo pro všechny překvapení, když se jez o dva měsíce později 11. listopadu 1977 v 9:30 samovolně zřítil.

Stavba nového jezu byla zahájena ihned počátkem roku 1978 polskou firmou Budimex. Pracovalo se na 3 směny 24 hodin denně. Nová konstrukce je přisazena po směru toku ke starému jezu a respektuje původní rozvrh polí a pilířů. Starý jez zůstal zachován, jeho konstrukce byla opravena a je sklopena na dně řeky. Při výstavbě nového jezu byla zachována původní vorová propust, ve které se používal jako hradící uzávěr gumový vak naplněný vodou. Souběžně s jezem byla pod Vltavou vybudovaná chodba, spojující oba břehy. Od rekonstrukce koncem 70. let je jez hrazen ocelovými klapkami, které jsou podpírané hydraulickými válci. V této době byl vybudován také nový velín.
Přestavba byla dokončena v roce 1981.

Vlevo nový velín jezu, vpravo malá vodní elektrárna.



Elektrárna
Při pravém břehu byla původně vorová propusť o šířce 12 metrů. Protože vorové propusti přestaly být k původnímu účelu používány, byla v roce 1985 na jejím konci postavena malá vodní elektrárna s technologickým vybavením od ČKD Blansko, vybavená 4 přímoproudými Kaplanovými turbínami o průměrném výkonu 40 kW.
Pro lepší zhodnocení průtoku ve vorové propusti se v roce 1999 zahájil Metrostav výstavbu nové elektrárny. Stavby začala položením základního kamene dne 1.1.2000. V prosinci roku 2000 byla hrubá stavba dokončena, v únoru 2001 se začala montovat technologická část a v červenci roku 2001 mohla být elektrárna uvedena do provozu. Byla osazena dvěma turbínami typu SemiKaplan (od českého výrobce HYDROHROM, typu HH 230SSK), každá o hltnosti 21 m3/s a výkonu 482 kW, s průměrem oběžného kola 2300 mm. Náklady se vyšplhaly na 72 031 267Kč. Veškeré náklady hradilo povodí Vltavy.
Dne 14.srpna 2002 se však ke klecanskému jezu přihnala mimořádne velká povodeň. Hladina řeky dosáhla největšího stavu za posledních 500 let. Hladina Vltavy u dosáhla úrovně 184,38 m n. m. (9,37 metru nad normální hladinou 175,00 m n. m.). Střecha elektrárny zmizela pod hladinou vody a voda elektránu značně poškodila. Ale díky dostatečnému přísunu finančních prostředků se mohl provoz elektrárny znovu obnovit po půl roční pauze v roce 2003.


Elektrárna v provozu skoro 24 hodin denně. Důvodem odstávek je pravidelná údržba, která spočívá v kontrole stavu hydraulického oleje, v mazání ložisek a řemenů a v kontrole správného chodu poslechem. Dále je důvodem odstávek už jen hladina řeky Vltavy.
Malá vodní elektrárna je vybavena 2 kompletními soustrojími s turbinami HYDROHROM, typu HH 230SSK. Kompletním elektrozařízením včetně jištění a ovládání. Průtok, respektive množství vody protékající elektrárnou, je měněn pomocí automatického přestavování lopatek oběžných kol turbíny. Generátory pracujícími paralelně se sítí. V případě výpadku sekundární sítě dochází k automatickému odstavení všech soustrojí a odpojení generátorů od sítě.




Technologické zařízení se skládá ze tří základních částí:
  • Vodní horizontální turbina Semi-Kaplan s průměrem oběžného kola 2300mm. Turbina je vybavena automatickým ovládáním lopatek oběžného kola pomocí hydraulického servopohonu. Vlastní turbína se skládá z vtokového dílu, ve kterém je integrován provozní uzávěr, tělesa turbiny a savky. Turbina jo konstruována jako ocelový svařenec. Rozváděcí kolo je složeno z 9 kusů pevných rozváděcích lopatek. Oběžné kolo je čtyřlopatkové s lopatkami z legované nerezové oceli NiCr, náboj je zhotoven z ocelolitiny. Přestavování lopatek oběžného kola je řešeno pomocí hydraulického pohonu.Systém vodních ucpávek a jejich konstrukční oddělení od prostoru olejové náplně turbíny zaručuje bezpečnost proti přímému proniknutí olejové náplně do vody.
  • Provozní uzávěrem turbiny je samostatný deskový uzávěr stavidlového typu umístěný ve vtokové části turbiny. Hradící deska se pohybuje v profilu na pojezdových kolech, která jsou uložena v kluzných ložiscích s antikorozní úpravou. Ovládání uzávěru je řešeno hydraulickým servopohonem s tím, že havarijní uzavírání v případě výpadku sekundární sítě je zajištěno gravitační silou.
  • Vyvedení výkonu z turbiny na generátor je řešeno pomocí samostatného řemenového převodu s použitím plochého řemene fy Siegling.
    Generátor Siemens, typové označení Siemens 1FC2 563-10 LO40 Typ 1FC2. Je třífázový, rotor generátoru a budiče na jednom hřídeli i s ventilací v základním provedení nízké napětí, výkon do 3MVA. Generátor střídavého proudu rotor s vyniklými póly v bezkartáčovém provedení třífázové vinutí vyvedeno na 4 svorky, zapojení do hvězdy. Budič s rotujícím usměrňovačem střídavý generátor s vnějšími póly se stejnosměrným budícím vinutím ve statoru vinutí rotoru napájí přes rotující usměrňovač vinutí třífázového generátoru. Rotující usměrňovač: diodový modul, třífázový můstek, ochrana proti přepětí. Osová výška 560 mm. Chladící médium vzduch. Účinnost > 95 %. Životnost 3 ~ 5 let Vyvedení výkonu přes společný trasformátor 1200 kW 1500 kVA. bezkartáčový.
Každé z obou soustrojí, jeho i elektročást, včetně příslušenství, je přizpůsobeno pro maximální výkon 600kW na svorkách generátoru. Zařízení vyvedení výkonu je dimenzováno pro výkon 1200kW/1500kVA. Při dosažení čistého spádu 2,7m je výkon na svorkách transformátoru 894kW.
Obsluha těchto zařízení je plně automatizovaná . A tak se jen dohlíží na správný chod a stav česel, které se zanášejí různými nečistotami, která plavou v řece.

Klecanský jez ve filmu

 


Jez Klecany figuroval v jedné z episod seriálu 30 případů majora Zemana z roku 1958 - Kvadratura ženy. Skutečný případ se odehrál o sedm let dříve (v roce 1951), ale na stejném místě, kde se natáčelo. Díl Kvadratura ženy jej téměř dokonale zrekonstruoval. Ze všech "zemanovských" episod se považuje tento díl za nejlepší a také nejméně ideologicky zabarvený.

Základní informace:

Hlavní postavy: Vladimír Brabec/Jan Zeman, Miloš Willig/Václav Kalina, Vladimír Ráž/MUDr. Veselý, Ladislav Mrkvička/Mirek Stejskal, Josef Větrovec/Pavlásek.

Vedlejší postavy: Ivo Niederle/strážmistr Skládal, Božena Böhmová/účetní Zímová, Otto Budín/účetní Bureš, Milena Dvorská/Věra Hanousková, Ludevít Greššo/děda Dejmek, Libuše Havelková/žena Šmída, Jiří Kodet/účetní Nouza, Lenka Machoninová/účetní Drábková, Bětka Mjartanová/Liduška Zemanová, Bedřich Prokoš/primář, Vladimír Salač/účetní Šmíd, Luba Skořepová/matka Hanouskové, Jaromír Spal/účetní Hálek, Ota Sklenčka/profesor.

Režie:Jiří Sequens
Scénář:Jan Otčenášek, Jiří Sequens
Hudba: Zdeněk Liška
Kamera: Václav Hanuš

České číslování: 2. řada / 5. díl (celkově 15. díl)
Název: Kvadratura ženy
První vysílání v ČR: 1. května 1977
Rok natočení: 1976
Délka: 72 minut



[Na začátek stránky]