Praha-sever: Klecany

Klecanský háj
 Letecký pohled na Klecanský háj

Klecanský háj (původně bažantnice) byl vyhlášen Ministerstvem školství, věd a umění dne 15. března 1950 vyhláškou č. 173.515/49-IV/1, státní přírodní rezervací na katastrálním území Klecany, okr. Praha-sever. Důvodem vyhlášení byla ochrana přirozeného smíšeného lesa s významnou hájovou květenou. Plocha háje je cca 24,5 ha.
Výnosem MK ČSR ze dne 21. XII. 1987, se pod § 3 SPR Klecanský háj opět zrušuje.

I tak se však stále jedná převážně o přirozený les s typickou a hojnou hájovou květenou a o stepní flóru na skalním výchozu nad Vltavou, i když tu dochází k řadě negativních jevů, jako je pokácení některých významných části porostů, zavážení terénu a zasypávání stojících živých stromů, rozkrádání dřeva a dílčímu likvidovaní rostlin a živočichů. O motokrosu či cyklokrosu ani nemluvě. Les by si jistě zasloužil větší péči a vyšší stupeň ochrany.

Procházka hájem

Začneme na křižovatce cest u rozcestníku na konci Lipové ulice. Šipka ukazuje směr podle drátů k výhledu po značce se zeleným trojúhelníkem. My ale půjdeme doleva po klasické zelené značce asi 200 m s kopce a zde narazíme na plácek s lavičkou a křížkem. Tohle místo dostalo jméno "Benešovka".

Benešovka
 Kříž na "Benešovce"

Je to oblíbené místo spisovatele Václava Beneše Třebízského v létech 1876 – 84, kdy jako kaplan působil v Klecanech. Zde nabíral síly a inspiraci k literární tvorbě. Kdysi tu byl i výhled ku Praze, ale ten časem zarostl, takže dnes je to místo uprostřed lesa.
Lavička ani kříž tu dříve nebyly. Jednou se však tudy procházel Václav Beneš Třebízký se správcem místního zámku Josefem Janáčkem a svěřil se mu, že zde je jeho oblíbené místo. Když sem pak přišel podruhé, s překvapením zjistil, že je tu nová lavička a dřevěný kříž.

 Lavička na "Benešovce"

V polovině sedmdesátých let minulého století zbylo jen torzo kříže, uvázané u stromu. Tehdy se tři klecanští obyvatelé, pánové Mayer, Kertézs a Jan Bajer z Klecánek rozhodli navrátit "Benešovce“ její původní tvář. Ze zrušeného hrobu na místním hřbitově získali křížek, který pan Mayer dovezl na svém kole do háje a společnými silami ho umístnili do míst, kde stával původní, dřevěný kříž. Dřevěnou lavičku po několika létech nahradil pan Kertézs bytelnější, ale bez opěradla. Nápis pod ukřižovaným – NA PAMÁTKU SPISOVATELE VÁCLAVA BENEŠE TŘEBÍZSKÉHO, KAPLANA V KLECANECH - zhotovil páter Kuneš.
Původní tabulka s tímto nápisem, která byla součástí celého kompletu, se někomu nelíbila a tak ji zničil. Díky úsilí pana Mayera je zde dnes stejný nápis, který zhotovil pan Pokora z Řeže. V roce 2003 pracovníci MěÚ instalovali novou, parkovou lavičku.


Nyní se vrátíme na cestu s dráty, označenou zeleným trojúhelníkem a asi po dvou stech metrech znovu odbočíme doleva a půjdeme podle modrobílé značky. Asi po dvou stech metrech upoutá vpravo naši pozornost vysoký pylon.

Pyramida

Tzv. "Pyramida" (+)
V Klecanském háji se nachází zajímavý objekt. Jde o asi 10 m vysoký zděný pylon, dnes už značně zchátralý. Původně byl omítnutý, dnes už na něm z omítek zůstaly jen zbytky. Původ doložen není, ale v 18.-19. století se obdobné pylony stavěly u hrobů oblíbených zvířat. Jestli je tomu tak i zde, se neví.
Druhým možným vysvětlením je romantická stavba, kterými se v 18. stol. zařizovaly parky u zámků.
Pylon je po délce prasklý a pokud v dohledné době nedojde k opravě, jsou jeho dny sečteny. Místo se obecně označuje "U pyramidy".


Opět se vrátíme na cestu pod dráty, které záhy opustíme a po značce se zeleným trojúhelníkem dorazíme k bývalé hájovně.

Hájovna
 Hájovna v Klecanském háji

Že to kdysi byla hájovna ještě dokládá paroží ve štítu. Ale ještě před hájovnou do počátku 20. století zde stál první klecanský pivovar. Jeho půdorys nalezneme na starých mapách. K pivovaru náleželo několik objektů a kruhový altán v závěru parcely, ale po tom už jsou téměř neznatelné stopy. Hájovna je dnes soukromý majetek. Tak tedy popojdeme dál a v ohybu cesty se objeví stěna s vyvěrajícím pramenem.

U skrytého pramene
 U skrytého pramene

Pramen byl dříve zdrojem vody pro vaření klecanského piva. Při opravách v osmdesátých letech byl nalezen pískovcový kvádr, na kterém bylo německy napsáno - Zum Verborgenen Brunen, ale ten už byl zcizen.

Rybníček
 Rybníček s hájovnou v pozadí.

Když pokročíme ještě pár kroků, objeví se nám mezi porostem hladina malého rybníčku. Dnes je už značně zarostlý. Před úpravami v něm byl i malý ostrůvek. Tůňku napájí další z lesních pramenů. V okolí si všimneme listnatých velikánů (javor). V háji je např. platan o obvodu 5 m, tj. průměr cca 1,6 m.

Dále nás už čeká "zlatý hřeb" celé vycházky - místo dalekého rozhledu. Cesta dále nevede a tak se po pokochání rozhledem vrátíme po vlastních stopách zpět.

Výhled

Pohled proti proudu Vltavy k jezu (+)

Pohled po směru proudu Vltavy ke zdymadlu a lomu (+)


[Na začátek stránky]