Průvodce Praha: Spořilov: Osobnosti

RNDr Jiří Baum [1900-1944]



Jiří Baum


Růžena Fikejzlová-Baumová
Jiří Baum se narodil 20. 9. 1900 v Praze a zemřel v roce 1944 ve Varšavě.

I když Adolf Branald ve své knize "Převleky mého města" naznačuje, že Jiří Baum byl ze Spořilova, ve skutečnosti na Spořilově nikdy nebydlel. Bydlela zde však jeho žena Růžena Fikejzová Baumová se synem Petrem za revoluce 1945 a ještě několik let potom, a to v domě, který tehdy patřil dr Zdeňku Roosovi a později spisovateli Jaromíru Hořcovi (Jihozápadní III, č. 1175).

Jiří Baum se narodil do bohaté rodiny (byl synem velkoobchodníka), a tak měl bez starostí o peníze možnost věnovat se svým zálibám. Baum studoval obchodní akademii a paralelně gymnázium.
Se svým spolužákem Viktorem Mayerem zažádal o stipendium ke studijnímu pobytu v USA - dostal je pouze on, ale odjeli oba.
V roce 1921 procestovali Spojené státy autostopem, na kolech i v prastaré fordce. Po návratu se Baum zapsal na přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity a již za studií podnikl cestu do Brazílie (1923-1924) a do západní Afriky (1927).
Roku 1928 skončil studia doktorátem. Ve své odborné činnosti se pak specializoval na studium pavouků, ale také mravenců a ptáků.
Proslavily ho především jeho přírodovědecké expedice, na které se pečlivě připravoval - znal jedenáct jazyků, mezi nimi i arabštinu, malajštinu a africkou svahilštinu.
Procestoval Severní Ameriku, Brazílii, Afriku, severní Evropu, Austrálii a část Asie. Na cestách shromáždil rozsáhlý zoologický materiál a pořídil množství fotografií. Autor asi 20 vědeckých a populárně vědeckých prací a několika cestopisů.
Národnímu muzeu věnoval čtvrt miliónu exemplářů ze svých sbírek. Etnografické sbírky připadly Náprstkovu muzeu. Další cesty podnikl dr. Baum do Západní Indie, Indonésie a na Ceylon (1929), do severní Afriky (1930), napříč Afrikou speciálně upraveným vozem Tatra 12 z Alexandrie do Kapského Města (1934-1935) a poslední do jižní Afriky (1938-1939).
Poslední cesty absolvoval se svojí manželkou Růženou Fikejzlovou.
Na udání byl 10. 6. 1943 zatčen a z rasových důvodu převezen do koncentračního tábora ve varšavském ghettu, kde začátkem roku 1944 zahynul. O jeho účasti v odboji se okupanti nikdy nedověděli.




Růžena Fikejzlová-Baumová se narodila 23.9.1900 v Bělé u Luže a zemřela 16.7.1975 v Praze.
Od roku 1933 už jezdila na expedice s Jiřím Baumem. Svoje zážitky z cesty po Japonsku a Austrálii publikovala v knihách:
  • Austrálie očima ženy, Praha 1941
  • Japonsko očima ženy, Praha 1941
Po návratu do Prahy se stala 19.11.1941 matkou Baumova syna Petra (strojní inženýr od 1986 žije v Australii).















Expediční Tatra:

Tatra 72 a manželé Baumovi

Jiří Baum byl mj. také propagátorem automobilů československé výroby. Po cestě napříč Afrikou automobilem Tatra 54 (bez jediné závady), procestoval v letech 1935-1936 se svou ženou Austrálii, Japonsko a Kalifornii ve velkém obytném voze. Továrna Tatra vyvinula pro armádu šestikolový vůz Tatra 72, který měl obě zadní nápravy hnané. Karosárna Uhlík na podvozku vybudovala obytnou nadstavbu, kde byla ložnice, pracovna a kuchyně. Kuchyňku bylo možno dokonale zatemnit, takže šla používat i jako temná komora. Vzniklo tak ideální expediční auto pro cestovatele - zoologa.
Dlužno podotknout, že se vůz velmi osvědčil a sloužil pak jako insprirace jiným cestovatelům a automobilkám.

Nejvýznamnější cesty:
V roce 1930 podnikl Baum svým automobilem se zoology Národního muzea (J. Mařanem, J. Obenbergrem, K.Táborským a J. Staňkem) cestu po Tunisu a Alžíru. Následujícího roku se Jiří Baum vydal se sochařem F. V. Foitem na velkou osmiměsíční cestu napříč africkou pevninou z Káhiry do Kapského města. Muži cestovali ve Foitově autě značky Tatra. S krajanem Lánym (žijícím v Africe) se pokusili o výstup na Kilimandžáro. Vystoupili na nižší vrchol Mavenzi a potom stoupali na Kibo, druhý zaledněný vrchol Kilimandžára. Když dosáhli výšky 5550 metrů, pokus vzdali pro tělesnou slabost. Baum popsal cestu v knize "Africkou divočinou“ (cestu popsal i sochař Foit v knize Autem napříč Afrikou).
Další cesty podnikal Jiří Baum již se svou ženou Růženou. V roce 1933 společně zamířili do Finska a Skandinávie, kterou Baum popsal jen v dobových reportážích. V roce 1934 cestovali Španělskem a Marokem; na této cestě pracoval Baum na svém díle o životě zvířat (z něho vyšla až po jeho smrti pouze část s názvem "Stepí a pralesem“).
V roce 1935 se manželé Baumovi vydali v obytném voze na cestu kolem světa na trase: Suez – Cejlon – Austrálie– Filipíny – Hong-kong – Japonsko – Havaj– USA. Baum popsal cestu v knihách "Okolo zeměkoule autem a lodí“ a "Havaj včera a dnes“. V té době také napsal příručku rad pro cestovatele a vystěhovalce "Na daleké cesty“. Jiří Baum rovněž zhodnotil své ornitologické zkušenosti v zajímavé knize "Ptactvo velké Prahy“.
Poslední cesta obytným automobilem vedla Bauma znovu do Jižní Afriky. Šlo o návštěvu několika zoologicky zajímavých oblastí. Z africké cesty se manželé Baumovi vrátili roku 1939, pouhé dva dny před německou okupací.

Se svou ženou Růženou

Výběr z publikací:
  • Africkou divočinou (1933, 1955, 1956)
  • Dobrodružná cesta malého černocha (1935)
  • Okolo zeměkoule autem a lodí (1937, 1957)
  • V říši pavouků (1938, 1975)
  • Toulky po USA (1939)
  • Jak poznám naše zvířata (s dr. Štěpánkem, 1939)
  • Abdalova dobrodružná cesta (1940)
  • Stepí a pralesem (1945)
  • V zemi slonů a lvů (1946?)
  • Toulky po USA (1950)
  • Zlato na Nové Guineji (1954)
  • Ptactvo Velké Prahy (1955)


[Na začátek stránky]