Průvodce Praha a okolí: Spořilov

 

Úvod


Úvod
Pokusy o vybudování zahradního města na počátku 20. stol. u nás nalezneme na několika místech, jako např. v Lounech od Jana Kotěry, v Mostě od F. A. Libry, ve Dvoře Králové od P. Janáka i jinde. První rozsáhlejší realizací byl však až pražský Spořilov z roku 1926, jehož urbanistickou koncepci od J. Barka lze kladně hodnotit i současnými měřítky. Bohužel nová výstavba rodinných domů po roce 1990 v okolí Prahy - ve srovnání se Spořilovem - trpí především právě urbanistickou bezkoncepčností, o architektonických kvalitách domků ani nemluvě.
Tento popis Spořilova vychází z anglicky psané studie D. Vernerové1), určené pro památkový ústav v Zeistu (Holandsko).
Studie (formát A3 naležato) byla zaměřena především na zvolené technologické postupy a typizaci, která na Spořilově byla v rámci Československa použita poprvé, dokonce dříve než při výstavbě Baťova Zlína. Obsahuje však také historii (financování a peripetie realizace), popis urbanistického řešení a popis nejvýznamnějších spořilovských staveb.
V internetové verzi byl text v některých místech aktualizován a původní doprovodné černobílé fotografie nahrazeny novými.

Pokud na stránce citované publikace se spořilovskou tématikou už nejsou v pražské Městské knihovně k dispozici, jsou reprodukovány v plném znění (Karaslavov: Spořilov, Nohejl: Holýma rukama), jinak jsou uvedeny jen ukázky.

Vymezení oblasti.
Co je to Spořilov? To je - jak se ukázalo - nejednoznačný termín. Dnes se pod Spořilovem rozumí oblast, složená z několika částí: tzv. Starý Spořilov, Spořilov I. a Spořilov II. Ještě v době urbanistického plánování Spořilova už bylo území, kde dnes leží sídliště Spořilov II. uvažováno jako rezerva pro rozšíření starého Spořilova směrem na východ. Díky hospodářské krizi a druhé světové válce k tomu nedošlo, až se v 60-tých letech přišlo s plány na postavení na této rezervě velkého sídliště z bytových domů pod názvem Spořilov II.
V prostoru sídliště Spořilov I. na území Dolních Roztyl se však začalo stavět už před válkou. Byly to - dodnes stojící - tzv. "elektrické domy".
Dotazovaní občané na otázku - odkud kam sahá vlastně Spořilov - odpovídali různě, ale po upřesnění otázky: "patří to a to ještě ke Spořilovu?" se většina se nakonec shodla v tom, že ke Spořilovu patří to, co stavebně souvisí se Starým Spořilovem (např. enkláva Chodovce, Spořilov I. a Spořilov II.), a co je - nebo bylo - se Spořilovem spojeno nějakou funkcí. Hranici pak tvoří překážky typu železnice, čímž je jednoznačně vymezen severní okraj Spořilova a vodní toky.
Za přírodní překážku je tedy v prvé řadě považován Chodovecký potok a Botič. Starší občané ke Spořilovu však ještě na západní straně připojovali tzv. "plivátko", což bylo přírodní koupaliště mezi Starým Spořilovem a Krčským lesem. Koupaliště leželo na Roztylském potoce, takže se nakonec ukázalo, že potoky Botič, Chodovecký a Roztylský by mohly být přirozenou hranicí "čtvrti".
Mezitím kartami zamíchala doprava. Koncem 30-tých let se začaly navrhovat dálnice, D1 v trase ulice 5. května a její realizací byl Roztylský potok z přírodních hraničních objektů vyřazen. Ale stanice metra a autobusové nádraží či obchodní dům OBI - spojené s vlastním Spořilovem pěší lávkou - se však staly natolik souvisejícími se starou zástavbou, že řadou občanů jsou běžně považovány za součást Spořilova.
Ve stejnou dobu se začla plánovat dálnice tzv. "Náchodská" v trase dnešní Jižní spojky a tím pádem se uvažovaná severní hranice posunula od železnice na jih.
Zdálo by se, že magistrátní dopravní plánovači se už tím na Spořilově vyřádili, ale chyba lávky. Místo dokončení běchovického segmentu vnějšího okruhu se zamysleli a už zastavěné území přestřihla magistrála Spořilovská.

Po prozkoumání původních územních plánů a diskusích se Spořilováky jsme se tedy rozhodli, že pro účely naší stránky ještě patří do "Spořilova" na západě oblast kolem nákupního centra OBI (včetně budov OBI, budovy T-Mobile, autobusového nádraží a stanice metra Roztyly), Depo Kačerov, Hamerský rybník se sportovišti včetně domků "V huti" a kostelíka Narození P. Marie na severu.
Ale už tam nepatří vše nad Chodoveckým potokem, oblast mezi Chodoveckým potokem a Botičem tzv. "Trojmezí", Krčský les, a vše za železničním koridorem a Jižní spojkou na severu (červená linka v plánku).

------------
1)D. Vernerová: The Garden City Spořilov, VÚVA Praha 1985



 


[Na začátek stránky]